Elektromobily v ČR: + 67 % registrací

Na elektromobily u nás připadá přibližně 0,69 procenta všech registrací, na elektrický pohon aktuálně jezdí kolem 46 500 z celkového počtu přibližně 6,7 milionu registrovaných osobních vozů. Přesto se Česká republika ve statistikách za letošní první pololetí představila jako druhý nejrychleji rostoucí trh s elektromobilitou v EU. Dlužno ovšem dodat, že ve Španělsku, které s 84procentním nárůstem obsadilo první příčku, je registrováno přes 111 000 elektromobilů, a náš stříbrný 67procentní nárůst představuje 6 910 nově registrovaných vozů na elektřinu.

Registrace nových osobních vozů za všechny členské státy EU v prvním letošním pololetí dosáhly počtu 5 684 279, což meziročně znamená bezmála dvouprocentní pokles. Elektromobily se na registracích podílely 156 820 případy a jejich počet v zemích EU tak dosáhl celkových 869 271.

První elektromobily se objevily už ve 30. letech 19. století. Svůj prototyp v roce 1835 sestrojili nizozemský profesor Sibrandus Stratingh a jeho asistent Christopher Becker, další elektrický vůz poháněný bateriemi představil v roce 1839 skotský vynálezce Robert Anderson.

V 80. letech 19. století elektromobily získávaly na popularitě v Evropě i v USA. Zásadním milníkem byl rok 1899, kdy belgický závodník Camille Jenatzy ve svém elektromobilu La Jamais Contente (Věčně nespokojená) dosáhl rychlosti 105,88 km/h a poprvé v historii tak v elektromobilu překonal rychlost 100 km/h. Elektromobily byly oblíbené zejména ve městech, jednak pro svou nehlučnost a snadnou obsluhu a také omezený dojezd.

Nicméně, s nástupem spalovacích motorů na začátku 20. století, elektromobily postupně ustoupily do pozadí. Spalovací motory nabízely delší dojezd a rychlejší tankování, což je činilo atraktivnějšími pro širokou veřejnost. Vývoj elektromobilů se tak na dlouhou dobu prakticky zastavil.

Jednou z deklarovaných výhod dnešních elektromobilů je jejich ekologičnost. Je pravdou, že elektromobily své uhlíkové emise nevypouštějí z výfuků, ale z komínů elektrárny. A z hlediska tichosti chodu vycházejí lépe i v porovnání s auty poháněnými nejmodernějšími spalovacími motory. Prašnost a hluk ve městech tak díky nim může být nižší. Elektromobily mají méně pohyblivých částí, což znamená méně časté a méně nákladné opravy.

Přestože elektromobily nabízejí mnoho výhod, existují i zásadní omezení. Jedním z hlavních problémů je dojezdová vzdálenost. I když se technologie baterií neustále zlepšuje, mnoho elektromobilů stále nemá ani zdaleka takový dojezd jako tradiční vozidla. To komplikuje zejména přepravu na delší trasy, protože i přes rychlý růst počtu nabíjecích stanic hustota jejich sítě stále nění dostatečná, zejména v méně rozvinutých oblastech. To výrazně ovlivňuje možnosti cestování.

Výrobci automobilů investují značné prostředky do vývoje nových technologií, které zlepší dojezd, zkrátí dobu nabíjení a sníží náklady na baterie. Jedním z klíčových faktorů pro budoucnost elektromobilů je masivní rozvoj infrastruktury nabíjecích stanic. S rostoucím počtem elektromobilů na silnicích jich bude potřeba tolik, aby bylo zajištěno pohodlné a dostupné nabíjení pro všechny řidiče.

Dalším kruciálním aspektem bude recyklace baterií. Jakmile baterie dosáhnou konce své životnosti, je důležité, aby byly recyklovány tak, aby se minimalizoval negativní dopad použitých materiálů na životní prostředí. Globální výzkum a vývoj v oblasti recyklace baterií je proto klíčový pro udržitelnou budoucnost elektromobilů.

Evropská směrnice od 1. ledna 2035 zakazuje prodej nových osobních a lehkých užitkových vozidel, která vypouštějí emise oxidu uhličitého (CO₂). Nová auta a dodávky budou muset mít nulové emise, což v praxi znamená přechod na elektromobily, vodíkové vozy nebo jiná bezemisní řešení. Směrnice se nevztahuje na starší vozy, které již byly registrovány – ty bude možné nadále provozovat i prodávat jako ojeté. Směrnice je součástí balíčku Fit for 55, který má za cíl snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 procent v porovnání s roekm 1990.

Už nyní měli výrobci automobilů každoročně vykazovat emise ze svých vozů a platit pokuty za nesplnění limitů, které odporují realitě. Podle nového opatření již není nutné reportovat emise každý rok, ale vždy jednou za tři roky. To producentům z automotive poskytne větší flexibilitu při dosahování jejich emisních cílů pro roky 2025, 2026 a 2027, které nově budou posuzovány na základě průměru výkonnosti každého výrobce za toto tříleté období. Změna má automobilkám dopřát více času na splnění emisních cílů a umožnit jim vyhnout se placení pokut.