Ekoterorismus, nebo 66 kroků k záchraně Země?

Za ekoterorismus se označují jak násilné skutky motivované ochranou životního prostředí, tak činnost vedoucí naopak k úmyslnému poškozování přírody nebo dokonce namířená proti členům ekologických skupin.  

Ekoterorismus jako pojem vznikl v 70. letech minulého století, kdy se ve Spojených státech Amerických množily násilné protesty v souvislosti s ekologií a právy zvířat. Aktivisté tehdy od proklamací přešli k činům, napadali laboratoře provádějící pokusy na zvířatech, blokovali či ničili železniční tratě pro dopravu paliva do elektráren, poškozovali stroje určené k těžbě uhlí i dřeva, potopili několik velrybářských lodí a kromě polí s geneticky modifikovanými plodinami neváhali zapálit ani vleky a budovy v lyžařském resortu.

Radikální metody považované částí veřejnosti za ekoterorismus převzali ekologičtí aktivisté po celém světě a kromě násilí namířeného proti těžařským společnostem, chemickým koncernům a nadnárodním průmyslovým korporacím se stále častěji zaměřují i na soukromý majetek nebo kulturní instituce. Hitem několika posledních sezón je zapalování aut včetně elektromobilů a poškozování uměleckých děl. Polévání artefaktů barvou střídají aktivisté s přilepováním se k nim. Tento trik slouží i pro blokádu ulic, letišť a dalších veřejných prostranství.

Velmi aktivní je aktuálně německé hnutí s názvem Letzte Generation (Poslední generace), které požaduje, aby se Německo v co nejbližší době stalo klimaticky neutrálním. Ráno 18. září se na 23 místech v Berlíně členové Poslední generace pokoušeli blokovat ulice tím, že se k nim přilepí. Díky nasazení 500 policistů se sedmi blokádám podařilo zcela zabránit a další vyřešit v řádu několika hodin, byť za cenu poškození vozovky vyříznutím asfaltu, k němuž se lidé přilepili. Ke kolapsu dopravy ovšem na několika místech německé metropole došlo.

V neděli 17. září stoupenci hnutí Poslední generace nastříkali červenou barvu na Braniborskou bránu, ikonickou stavbu Berlína a historickou památku z 18. století. To byl zatím nejviditelnější počin po letní přestávce v protestech, které Poslední generace pravidelně v okolí Braniborské brány pořádá. Stejně jako blokády ulic jí ani útok na symbol Německa sympatizanty nezískal a podporu veřejnosti kontinuálně ztrácí.

Poslední generace ke spektakulárnímu poškození Braniborské brány přistoupila možná i v reakci na ještě fotogeničtější skutek jiné skupiny údajných ekologických aktivistů, kteří ve Frankfurtu nad Mohanem zapálili 15 elektromobilů značky Tesla. Požár na parkovišti u autosalonu hasilo na 40 hasičů a škoda překročila půl milionu EUR, tedy asi 12,3 milionu korun. Úmyslné zapálení cizích automobilů je nesporně trestným činem nehledě na exhalace způsobené hořením.

Žháři své jednání komentovali na webu Indymedia cynickou hláškou, že flambovali nějaké nové tesly. Zdůvodnili je jako protest proti konání veletrhu IAA s důrazem na to, že jim vadí právě elektromobily Tesla, protože automobilka svou těžbou lithia a kobaltu negativně ovlivňují domorodé komunity v Africe.

Ekologičtí aktivisté z různých skupin se vzájemně trumfují ve snaze upoutat na sebe pozornost stále kontroverznějšími činy. Neméně odmítavé reakce ale vzbudil německý ideolog a ekonom Helge Paukert se svým plánem na záchranu Země před zničením. Paukert je členem organizace Vzpoura vědců, jeho návrh má celkem 66 bodů a zasahuje do řady oblastí:

– Snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii na čistou nulu do roku 2035
– Zákaz palmového oleje a všech produktů získaných díky odlesňování
– Zákaz kácení lesů, povinná výsadba stromů, renaturace půdy, rašelinišť a dalších úložišť oxidu uhličitého
– Zákaz rozdělávání ohňů, grilování, spalování plodin i zahradního odpadu
– Masivní redukce armády

– Příděl benzinu a nafty v objemu 500 litrů na osobu a rok, do pěti let jeho snížení na nulu
– Bezplatná místní a dálková veřejná doprava
– Absolutní prioritizace železniční dopravy a cyklistiky
– Demontáž silnic a dálnic
– Snižování objemu kamionové a lodní nákladní dopravy o 20 procent ročně
– Zákaz provozu výletních lodí
– Zákaz nízkonákladových leteckých společností
– Zákaz všech letů do 1 000 a nad 3 000 km
– Zrušení obchodní a první třídy v letecké dopravě
– Omezení počtu letů na jeden zpáteční na osobu ročně, za pět let pouze jeden let za tři roky
– Uzavírka většiny letišť

– Zavedení podmíněného základního příjmu (I díky práci na státních sociálně-ekologických pracovních místech)
– Maximální příjem ve výši desetinásobku minimální mzdy
– Zvýšení majetkových a dědických daní
– Daň z emisí oxidu uhličitého ve výši pěti procent ročního příjmu za každou tunu CO2 nad limit dvou tun oxidu uhličitého na osobu
– Zákaz soukromého zdravotního pojištění, ve veřejném pojištění žádné limity pro vyměření příspěvku
– Péče a ošetřovatelská služba zajištěná pouze státem

– Vznik organizace na podporu „vhledu do změny a potřeby radikální akce“
– Drastické omezení svobody jednání IT společností
– Vznik zvláštního fondu pro výzkumné instituce na realizaci nouzového programu, orientace výuky a výzkumu na „vědu o přežití“

– Omezení až zákaz všech nových stavebních činností, nutné nové stavby výhradně s nulovými emisemi
– Příděl energie potřebné k vytápění 45 metrů čtverečních obytné plochy na 20 stupňů na jednoho obyvatele
– Zákaz zastavování otevřených prostranství
– Změna vytápění
– Podpora malých solárních panelů (například na balkonech), výstavba solárních parků a větrných turbín občanskými družstvy
– Velké domácí spotřebiče musí splňovat energetickou třídu A, mají mít stanoven minimální počet uživatelů
– Omezení množství odpadu z domácností na 10 procent
– Maximální teplota v budovách 20 °C, chlazení v létě maximálně na 26 °C
– Podniky, domácnosti a budovy musí snížit emise o 12 procent ročně (70 procent za 10 let)

– „Makroekonomický rámcový plán“ na stanovení možné spotřeby pro „co nejdemokratičtější rozhodnutí o žádoucí kombinaci“
– Výrazné omezení výroby v odvětvích: automobilový průmysl, chemický průmysl, fosilní paliva, těžba dřeva, výroba hnojiv, výroba a obrábění kovů, finanční sektor
– Prověření environmentální slučitelnosti všech prací  s životním prostředím, přeškolení zaměstnanců
– Omezení pracovní doby na maximálně 25 hodin týdně
– Nulová daň u osob s ročním příjmem do 25 tisíc EUR (přes 600 tisíc Kč), následná lineární sazba
– Zrušení DPH, hlavním zdrojem příjmů státu daň z emisí oxidu uhličitého
– 25% daň z nákupů přes internet
– Zákaz fluorovaných plynů
– Zákaz všech výrobků na jedno použití
– Zákaz všech nepotřebných strojů jako výtahy, eskalátory, kráječe chleba, neonové nápisy. Výtahy pouze pro zdravotně postižené, a to za předpokladu, že elektřina pochází z obnovitelných zdrojů energie
– Zákaz reklamních stojanů na ulicích a nočního osvětlení výkladů
– Vládní regulace designu výrobků s cílem maximalizace jejich životnosti
– Zákaz vývozu odpadů
– Výrobci složitějších výrobků, jako jsou automobily a mobilní telefony, je musí po použití odebrat, rozebrat a postarat se o všechny suroviny
– Přísné omezení a regulace soukromého vlastnictví vody, půdy a lesů

– Upřednostnění regionálních produktů
– Rozsáhlejší zákaz dovozu potravin
– Přístup k potravinám prostřednictvím referenčního systému pro zajištění základního zásobování a rovnoměrného rozdělování
– Zákaz ničení potravin, nepotřebné potraviny musí být odevzdány nebo distribuovány zdarma
– Zákaz konzumace masa a uzenářských výrobků nebo příděly/maximální kvóty na hlavu
– Zákaz hromadného chovu
– Snížení emisí ze zemědělství o 12 procent ročně (70 procent za 10 let) až na nulu v roce 2035
– Zákaz ekologicky škodlivých hnojiv a pesticidů
– Nové vymezení kvót na rybolov nezávisle na poptávce, zákaz velkokapacitního rybolovu
– Nejméně 20 procent území Německa se stane ekologickými zónami, ve kterých nesmí být žádná zastavěná půda, silnice ani města

– Deriváty, opce a termínované obchody jsou povoleny pouze ke krytí rizik v reálné ekonomice
– „Ekologické“ přizpůsobení všech úvěrů
– Stanovení minimální doby držení akcií, dluhopisů a měn na jeden týden
– Zavedení daně z finančních transakcí
– Zákaz vytváření peněz bankami ve prospěch tvorby peněz státem
– Financování sociálně-ekologického třetího trhu práce penězi z centrální banky
– Omezení jmění bank na bilanční sumu 100 miliard eur (2,44 bilionu korun)

Česká odnož německého hnutí Poslední generace se zatím soustředí zejména na demonstrace a blokády ulic motivované snahou omezit maximální rychlost ve městech, hlavně v Praze a v Brně, na 30 kilometrů v hodině. Svůj požadavek zdůvodňují snížením emisí z provozu automobilů a zvýšením bezpečnosti dopravy.   

V současné době se řeší spor mezi aktivisti a magistrátem hlavního města o podobu protestního pochodu s blokováním magistrály. Protestní pochody po magistrále členové Poslední generace pořádají od letošního března, trasu posledního připravovaného magistrát změnil, blokování páteřní komunikace nepovolil a poslal aktivisty na chodník.

Městský soud v Praze rozhodl, že pořádat shromáždění formou pochodu po magistrále je možné a zrušil nařízení magistrátu změnit trasu. Zamítl ale požadavek na pořádání 20minutového happeningu na vozovce přímo před Národním muzeem. Případný pochod by se tak měl odehrát pouze v jednom jízdním pruhu magistrály bez její blokace. Obě strany podaly proti rozsudku kasační stížnost.

Zakladatel české pobočky Poslední generace Kai Arne Springorum se nechal slyšet, že hnutí není spolkem, který má za cíl blokovat silnice, ale chce vyvolat diskusi o klimatické katastrofě. Blokády a další akce zasahující obyčejné lidi organizují podle jeho slov proto, aby si získali pozornost médií, čehož by nedosáhli akcemi namířenými třeba proti ropným společnostem. Proč aktivisté nedokážou vymyslet nic, čím by veřejnost pozitivně motivovali a získali ji na svou stranu, a raději využívají prvky ekoterorismu, zůstává záhadou.