Zastropování elektřiny už v roce 2026?

O zastropování elektřiny promluvil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v diskusním pořadu Partie na CNN Prima News 13. září. Podle něj je vláda připravena zasáhnout proti růstu cen elektřiny, pokud by situace na energetických trzích dále eskalovala, a stát by zastropování cen elektřiny realizoval u výrobců i obchodníků. Přestože jde zatím pouze o deklaraci připravenosti a nikoliv o konkrétní návrh, výrok vyvolal okamžité reakce analytiků i politické opozice. Upozorňují především na to, že ministr neupřesnil podobu případného zastropování elektřiny ani podmínky, za nichž by bylo spuštěno.

Havlíček se vyjádřil v tom smyslu, že vláda vývoj cen energií pravidelně monitoruje a v případě dalšího výrazného růstu je připravena zakročit právě formou zastropování elektřiny. „Pokud by ceny elektřiny nadále eskalovaly, jsme připraveni zastropovat její ceny u výrobců i obchodníků,“ uvedl ministr. Současně však odmítl specifikovat, při jakých cenových úrovních by k takovému kroku došlo. Dodal pouze, že případné opatření by podle jeho názoru nemělo mít dopad na státní rozpočet.

Výroky o zastropování elektřiny zazněly v době, kdy evropské energetické trhy reagují na zhoršující se situaci na Blízkém východě. Velkoobchodní cena plynu se dostala nad hranici 80 eur za megawatthodinu, nejvýše od roku 2022, a růst zaznamenala také elektřina. Havlíček ujistil o připravenosti vlády zasáhnout, pokud by současný vývoj pokračoval.

Vyvolal tím otázky, na které zatím nemáme odpovědi. Ministr totiž neuvedl, zda má na mysli zastropování elektřiny pro konečné spotřebitele, regulaci příjmů výrobců elektřiny, omezení marží obchodníků nebo kombinaci několika nástrojů současně. Neupřesnil, zda by se případný zásah týkal pouze domácností, nebo i firem. Z jeho vyjádření není zřejmé ani to, jaký konkrétní mechanismus by vláda použila.

Na tyto nejasnosti ohledně zastropování elektřiny upozorňují i energetičtí analytici. Jan Raška z Fio banky připomíná, že současná situace se od energetické krize v letech 2022 a 2023 výrazně liší. Roční kontrakt elektřiny se nyní pohybuje okolo 140 eur za megawatthodinu, zatímco na vrcholu předchozí krize dosahovaly ceny několikanásobně vyšších hodnot a běžně se pohybovaly ve vyšších stovkách eur za megawatthodinu. Podobně je na tom i plyn, jehož současné ceny jsou podle analytiků výrazně nižší než v období po začátku války na Ukrajině.

Raška zároveň upozorňuje, že samotné úvahy o možném zastropování elektřiny vytvářejí na trhu nejistotu a představují negativní signál pro energetické společnosti. Podle něj je navíc pozoruhodné Havlíčkovo tvrzení, že případný zásah by neměl dopad na státní rozpočet. Pokud by totiž stát skutečně nevyplácel žádné kompenzace, znamenalo by to, že by náklady museli nést samotní výrobci nebo obchodníci s elektřinou.

Podobně kriticky se na celou věc dívá také Petr Bártek, analytik České spořitelny. Podle něj není zastropování elektřiny u výrobců vůbec jednoduchou záležitostí. Připomíná, že zde existují evropská pravidla, která možnosti státu omezují, a že každý typ elektrárny funguje s odlišnou nákladovou strukturou. Jinými slovy, není jednoduché stanovit jeden univerzální cenový strop pro všechny výrobce elektřiny.

Bártek rovněž připomíná zkušenost z předchozí energetické krize. Tehdejší vládní opatření nebyla založena na prostém cenovém stropu pro výrobce. Šlo o kombinaci několika nástrojů, k nimž patřily odvody z nadměrných tržeb výrobců elektřiny, daň z mimořádných zisků a zastropování cen pro konečné zákazníky. Posledně jmenovaný mechanismus byl přitom financován ze státního rozpočtu. Právě proto odborníci zpochybňují možnost, že by bylo možné dosáhnout podobného efektu bez jakéhokoliv rozpočtového dopadu.

Skeptické reakce přicházejí i z politické sféry. Předseda ODS Martin Kupka v reakci na debatu uvedl, že je především potřeba situaci průběžně vyhodnocovat a nepřijímat ukvapená rozhodnutí. V souvislosti s pohonnými hmotami zmínil jako možnou pomoc spíše daňová opatření než přímou regulaci cen.

Z dosavadních reakcí odborníků tak vyplývají tři hlavní problémy Havlíčkova vyjádření. Prvním je absence konkrétní spouštěcí podmínky zastropování elektřiny. Není jasné, při jaké ceně elektřiny by stát zasáhl a podle jakého ukazatele by situaci vyhodnocoval. Druhým je nejasný mechanismus samotného zásahu. Veřejnost zatím neví, zda by šlo o regulaci výrobců, obchodníků nebo koncových cen pro zákazníky. A třetím problémem je tvrzení o nulovém dopadu na státní rozpočet, které podle analytiků vyvolává více otázek než odpovědí.

Není pravděpodobné, že by k tomuto kroku vláda přistoupila ještě v roce 2026, a můžeme se tedy ptát, proč s tímto vyjádřením přišel Havlíček právě teď. Může mít vztah k blížícím se volbám? Jisté je, že vláda žádné konkrétní opatření ohledně případného zastropování elektřiny nepředstavila. Na stole je pouze politický signál, že kabinet je připraven v případě dalšího růstu cen zasáhnout. Jak by takový zásah vypadal, kdo by jeho náklady nesl a při jaké ceně by byl spuštěn, zůstává v tuto chvíli nejasné a Havlíčkův výrok tak zůstává mlhavý.

Autor: Redakce