Poslat článek
20. 7. 2026
Přes obrovský nárůst instalované kapacity občasných zdrojů energie v roce 2025 meziročně klesly emise CO2 v Německu jen o 0,1 procenta.
I bohaté Německo dohnaly neúnosné náklady na 25 let dotovanou energetickou tranzici země pod názvem Energiewende. Proto dle nového vládního návrhu od ledna 2027 omezí dotace a celou strukturu podpory občasných zdrojů energie (OZE).
Spolková republika Německo přehnala v minulých letech dotační systém na nové solární a větrné zdroje se současnými náklady placenými v cenách elektřiny spotřebiteli cca 16 miliard eur ročně (asi 400 mld. Kč) natolik, že potřebný nesmírně drahý rozvoj sítě, výstavba bateriových úložišť a flexibilita spotřeby s tím nedokážou držet krok. Německo má v současnosti dle Fraunhoferova institutu v solárních zdrojích nainstalovánu kapacitu 124 GW a ve větrných elektrárnách pak 80 GW.
Neustálé přetížení přenosové soustavy tak na jedné straně vede k nucenému vypínání solárů a větrníků s bohatými kompenzacemi pro výrobce v objemu 3 miliard eur ročně (asi 73 miliard korun), kdy klesá cena elektřiny až do rekordního záporu 600 eur/MWh (odběratelé tedy dostávají za odběr „odpadní“ elektřiny až 15 korun za 1 kWh).
Na straně druhé v době nečinnosti OZE kvůli povětrnostním podmínkám – typicky v době večerní a ranní spotřební špičky – pak Německo importuje elektřinu ze všech okolních zemí za extrémně vysoké ceny opět i za 600 eur/MWh. Tedy spotřebitel na spotu platí za 1 kWh i 15 korun silové složky elektřiny. Nad vším bdí správce sítě, jehož zhruba 20 tisíc zásahů na udržení stability sítě ročně přijde asi na 5 miliard eur (asi 121 mld. Kč).
Mapa: Spotové ceny elektřiny v EU ve večerní špičce spotřeby 24. června 2026
Zdroj: https://oenergetice.cz/energostat/commodity/map-spot-price/eu/2026-06-21/2026-06-24
Vládním návrhem reformy zákona o obnovitelných zdrojích (EEG) a síťového balíčku (Netzpaket) tak 17. července vyvrcholilo dlouhodobé úsilí ministryně hospodářství a energetiky Katheriny Reicheové (CDU), která se snaží zreformovat německý energetický trh. Informovala o tom agentura Bloomberg. Návrh zřejmě opět vyvolá kontroverze konzervativního bloku CDU/CSU s levicovým sociálně-demokratickým koaličním partnerem SPD, který se léta předtím podílel na zásadní dotační podpoře OZE a je spojencem zelené lobby.
Vše je zdůvodněno unijní ideologií Green Deal a závěry mezinárodního klimatického panelu IPCC, podle nichž lidé a jejich aktivity, a to nejen průmyslové, nesou odpovědnost za růst emisí CO₂ pokládaných za zdroj údajně nepřijatelného zvyšování průměrné teploty na planetě.
K hlavním bodům navrhované reformy podpory OZE patří ukončení pevných výkupních cen z OZE. Stát postupně zcela zruší garantované pevné výkupní ceny (feed-in tariffs) pro nové instalace. Výrobci budou muset elektřinu prodávat sami přímo na trhu. Malé střešní fotovoltaiky (do 25 kW), jež tvoří kolem poloviny veškeré německé solární kapacity, které budou nově připojeny do sítě počínaje rokem 2027, získají garantovanou kompenzaci pouze na 36 měsíců.
Poté přejdou na přímý tržní prodej. Sazba v tomto období bude navíc o 1 eurocent za kWh (asi 0,25 Kč) nižší než dosud. Množství elektřiny, které mohou střešní instalace dodávat do sítě, bude zastropováno na 50 % jejich kapacity. Zbytek musí majitelé spotřebovat na místě, akumulovat, nebo omezit výrobu.
Graf: Pokračující růst nulových a záporných cen elektřiny v roce 2025 s dominancí špiček od 10 do 16 hodin v důsledku neustále se zvyšující kapacity německých solárních zdrojů
Zdroj: https://oenergetice.cz/energostat/power/negative-price-day-hour-occurrence/germany/2025-01-01/2025-12-31
Nové velké solární parky budou muset být častěji propojovány s bateriovými úložišti, aby dodávaly energii v době špičky (např. večer) a nezatěžovaly síť během poledního slunce. V oblastech s trvalým přetížením sítě (grid congestion) se zpřísní pravidla pro proplácení ušlého zisku. Pokud bude v daném regionu nuceně omezeno více než 5 % výroby, nebudou mít nové instalace po dobu 6 let nárok na žádné kompenzace.
Je příznačné, že o nových omezeních OZE široce informoval čínský anglicky vydávaný deník South China Morning Post. Zájem Číny o největší evropský trh v Německu je pochopitelný, protože Čína je dodavatelem 9 z 10 fotovoltaických panelů, 8 z 10 baterií elektrických aut a podstatné části technologií větrných elektráren v EU.
V roce 2025 se v Evropě (EU27+3) prodalo odhadem přibližně 230 000 čistě čínských elektromobilů (BEV). Za první pololetí roku 2026 zaznamenaly čínské automobilky v Evropě celkem přes 685 000 prodaných nových elektrických vozidel (včetně plug-in hybridů), přičemž podíl čínských elektromobilů na celkovém trhu s novými vozy v EU vzrostl na přibližně 12 %.
Německo k těmto opatřením omezujícím OZE přistupuje kvůli astronomickým nákladům, které celkově pro udržení elektrárenské sítě v Německu dle ministryně Reicheové dosahují ročně kolem 36 miliard eur (bezmála 800 mld. Kč). Instalace solárních panelů roste rekordním tempem, stavba nových přenosových linek ale nedokáže tomuto tempu konkurovat, země stále má jen asi z třetiny postavenou klíčovou přenosovou síť z větrného severu země na průmyslový jih.
Spolková síťová agentura a různé studie odhadují, že náklady na rozšiřování německých elektrických přenosových a distribučních sítí na příštích 20 let přesáhnou 650 miliard eur, to je v přepočtu skoro 16 bilionů korun.
I přes radikální škrty Německo nadále trvá na svém oficiálním cíli zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny na 80 % do roku 2030 (v roce 2025 to bylo zhruba 58 %). To znamená, že současná kapacita solárních a větrných zdrojů přes 200 GW budovaná 25 let by měla za příští čtyři roky vzrůst o 150 GW na 350 GW. Lobbistické organizace solárních a větrných zdrojů, strana Zelených a další levicové organizace reagují na vládní návrh tvrdě kriticky s tím, že hrozí propady investic do OZE a nesplnění klimatických cílů.
Graf: Obrovské kolísání výroby z OZE v konfrontaci s nekrytou spotřebou elektřiny v ranní a večerní špičce, které musí sanovat dovoz z okolních zemí
Zdroj: https://oenergetice.cz/energeticky-tydenik/top-10-udalosti-z-energetiky-za-posledni-tyden-197
Vláda kancléře Friedricha Merze čelí silnému tlaku na rozpočtové škrty, což reformu energetiky výrazně urychlilo. Německo se v posledních letech stále více zadlužuje. Jak napsal deník Die Welt, pro rok 2027 předložila vláda návrh rozpočtu země ve výši 555,4 miliardy eur (2026: 524,5 miliardy eur). Čisté zadlužení Německa by mělo v roce 2027 dosáhnout 118,7 miliardy eur – oproti plánovaným 98 miliardám eur v tomto roce.
Ovšem vedle tohoto dluhu ještě existují „zvláštní fondy pro infrastrukturu a klimatickou neutralitu“ a také pro německé ozbrojené síly. Celkové nové zadlužení by tak mělo v roce 2027 dosáhnout něco málo přes 200 miliard eur (bezmála 5 bilionů Kč) a do roku 2030 vzroste na 219,5 miliardy eur.
Výrazné zvýšení financování je vyčleněno pro německé ozbrojené síly (Bundeswehr). Základní rozpočet na rok 2027 zahrnuje na obranu přibližně 109,7 miliardy eur – o třetinu více než rozpočet na rok 2026. Výdaje na obranu a bezpečnost podléhají dluhové brzdě pouze do výše jednoho procenta hrubého domácího produktu.
Na zbrojení ale Německo na dluh vydá ze zvláštního mimorozpočtového zbrojního fondu dalších 30 miliard eur, celkem pro rok 2027 tak v přepočtu 3,4 bilionu korun. Berlín tak usilovně pracuje na splnění své vůbec první poválečné vojenské strategie a doktríny, podle níž se Bundeswehr má stát nejsilnější armádou v Evropě.
Proti tvrdému odporu zelených neziskovek německá vláda plánuje také škrty ve zvláštním mimorozpočtovém Fondu pro klima a transformaci (KTF). Návrh zákona stanoví, že v příštím roce budou příjmy z obchodování s emisemi, které do KTF plynou, částečně použity na konsolidaci rozpočtu. Jedná se o částku 2,7 miliardy eur. Omezením podpůrných programů, například na tepelná čerpadla, se výdaje z KTF v rozpočtu na rok 2027 sníží o 3,4 miliardy eur, informoval deník Handelsblatt.
Vláda si klade za cíl do roku 2030 ušetřit až 13 miliard eur, které by byly převedeny do hlavního rozpočtu. Projekty, které již byly schváleny, by škrty nebyly ovlivněny, uvedlo ministerstvo. Navzdory škrtům v jednotlivých programech se však celkové výdaje fondu v roce 2027 zvýší na 40,3 miliardy eur, což je o tři miliardy eur více než v roce 2026. Ministerstvo financí stále plánuje do roku 2030 poskytnout podporu ve výši 44 miliard eur na modernizaci budov a na elektromobilitu 14 miliard eur. Konečné rozhodnutí o rozpočtových plánech se očekává po skončení letní parlamentní přestávky koncem srpna.
Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK) uvedla, že rozpočtový plán vyvolává u podniků obavy. „Sociální dávky, obrana a úrokové platby budou do roku 2030 dohromady tvořit již 80 procent rozpočtu. To neponechává téměř žádný prostor pro výdaje související s růstem,“ citoval Die Welt generální ředitelku DIHK Helenu Melnikovovou s odkazem na dominanci mandatorních výdajů spolkové vlády.
Jenom dodejme, že v roce 2030 bude německá splátka jen úroků ze zadlužení země činit v přepočtu už 2 biliony korun (pro srovnání: ČR podle Národní rozpočtové rady ze státního rozpočtu za úroky z dluhů zaplatila v roce 2025 částku 98,13 mld. Kč, přičemž ještě v roce 2022 to byla polovina této sumy).
Nutno dodat, že vládní návrh na omezení podpory OZE (doposud uzavírané smlouvy mají 20letou platnost podpory) je jen částí původních představ ministerstva pod vedením K. Reicheové. Jak letos v dubnu informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, ministerstvo chtělo zcela zastavit dotování malých solárních zdrojů do výkonu 25 kWp, zrušit přednostní právo dodávek obnovitelných zdrojů do sítě a nastolilo požadavek, aby se tyto přerušované zdroje energie podílely na rostoucích nákladech na posilování sítí, které dosud vůbec neplatí. Současně by se měly povolat stavby nových solárních a větrných zdrojů v závislosti na možnostech ekonomicky šetrné výstavby sítě. Zelená lobby ve vládě CDU/CSU a SPD ale tyto požadavky zásadně omezila.
Jen za rok 2025 Německo zvýšilo kapacitu v solárních a větrných zdrojích asi o 21 GW, dle plánu letos přibude dalších 22 GW. Přesto podle deníku Handelsblatt v Německu loni meziročně klesly emise pouze o 0,1 procenta. Podle současných prognóz Německého spolkového úřadu pro životní prostředí překročí Německo do roku 2030 své limity emisí CO₂ o 255 milionů tun ekvivalentu CO₂. Národní klimatický cíl snížení emisí skleníkových plynů o 65 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 by tímto tempem nebyl splněn – stejně jako cíle, ke kterým se Německo zavázalo jako člen EU.
Zveřejněno s laskavým svolením autora.
Zdroje:
Autor: Milan Smutný
Ohodnotit článek
0
0
