Regulace paliv No. 2?

Premiér Andrej Babiš připustil návrat regulace paliv v době, kdy se soudní spor o zákonnost jarních cenových stropů může přesunout k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud budou ceny pohonných hmot dál růst a Česká republika se začne výrazně odchylovat od okolních zemí, je vláda připravena zasáhnout.

Kabinet má pro případ růstu cen pohonných hmot připravené další kolo regulace paliv a jeho případné spuštění chce koordinovat s ostatními státy V4. Jestliže některá ze sousedních zemí přistoupí k ovlivňování cen, Česko bude připraveno postupovat podobně. Zatím nebylo specifikováno, jak by regulace paliv reálně vypadala. Připomeňme, že vláda už letos na jaře jeden mimořádný experiment se stropováním cen paliv absolvovala. A přestože byl prezentován jako nástroj ochrany domácností, firem a inflace před důsledky krize na Blízkém východě, vyústil ve třech případech do soudního jednání.

Příběh české regulace paliv začal 2. dubna 2026. Vláda tehdy reagovala na dramatický růst cen ropy a pohonných hmot po eskalaci konfliktu na Blízkém východě a schválila balík mimořádných opatření. Jeho součástí bylo omezení marží čerpacích stanic, každodenní stanovování maximálních cen benzinu a nafty a také dočasné snížení spotřební daně z motorové nafty. Od 8. dubna byla maximální přípustná marže u běžného benzinu a nafty stanovena na 2,50 Kč za litr. Současně Ministerstvo financí každý pracovní den vyhlašovalo maximální cenu, za kterou mohly čerpací stanice prodávat. Cílem bylo zabránit prudkému zdražování a udržet pod kontrolou jeden z významných inflačních faktorů.

Regulace paliv nebyla založena na pevně určené ceně. Každý den vznikal nový cenový strop podle poměrně komplexního vzorce. Do výpočtu vstupovaly velkoobchodní cenové indexy společností ČEPRO, ORLEN a MOL, mezinárodní burzovní kotace Platts, regulovaná marže a DPH. Součástí balíku bylo také výrazné snížení spotřební daně z nafty o 1,939 Kč na litr, což po započtení DPH představovalo úlevu přibližně 2,35 Kč na litr. Podle tehdejších odhadů připravovalo toto opatření státní rozpočet zhruba o miliardu korun měsíčně.

Praktické fungování regulace paliv se během několika týdnů měnilo. Zpočátku vycházely cenové stropy z cen předchozího dne. Právě to se však ukázalo jako problematické. V situaci prudkých výkyvů trhu mohlo dojít k tomu, že státem stanovená maximální cena klesala rychleji, než se měnily náklady některých čerpacích stanic. Vláda proto na konci dubna pravidla upravila. Maximální marže byla zvýšena na 3 Kč za litr a místo jednodenního přepočtu začal být používán třídenní klouzavý průměr. Regulace paliv se tak stala předvídatelnější a méně citlivou na krátkodobé cenové výkyvy.

Další změna přišla v polovině května, kdy byl přijat nový zákonný rámec umožňující regulace paliv přímo vládou. Dosavadní opatření Ministerstva financí byla nahrazena vládními nařízeními. Regulace paliv pak pokračovala prostřednictvím nařízení pro květen, červen i první polovinu července. Definitivně skončila 19. července 2026.

To je otázka, na kterou dodnes neexistuje jednoznačná odpověď. Podle vlády byla regulace paliv nezbytná k ochraně spotřebitelů a ke zmírnění dopadů drahé ropy na inflaci i ekonomiku. Ministerstvo financí argumentovalo, že bez zásahu by růst cen mohl být výrazně prudší.

Kritici však upozorňovali, že stát neřešil hlavní příčinu problému. Současní představitelé vlády včetně premiéra navíc sami připouštějí, že významnou roli při zdražování hrály vysoké rafinérské marže a nedostatek rafinérských kapacit v Evropě. Regulace se přitom soustředila především na konečnou cenu a maloobchodní marže čerpacích stanic.

Právě tato skutečnost se později stala jedním z argumentů provozovatelů menších pump.

Po skončení regulace paliv podaly tři čerpací stanice žalobu na Ministerstvo financí. Mezi nejaktivnější žalobce patřila čerpací stanice v Kamenici nad Lipou zastoupená jednatelem Jaroslavem Kubiskou, ke sporu se připojily také společnosti T. J. Servis a Kamu.

Žalobci tvrdili, že regulace paliv byla nezákonná, diskriminační a ekonomicky poškozovala především menší provozovatele. Poukazovali na situace, kdy rychlý pokles referenčních cen vedl k tomu, že některé čerpací stanice musely několik dní prodávat naftu levněji, než za kolik ji samy nakoupily. Ztráty vyčíslovaly v řádu desítek tisíc korun. Podle žalobců navíc stát dostatečně neprokázal, že na trhu skutečně nastalo selhání odůvodňující tak razantní zásah. Zpochybňovali také způsob výpočtu cenových stropů.

Řízení před Městským soudem v Praze mělo zajímavý průběh. Soudce Slavomír Novák původně zamýšlel rozhodnout bez veřejného jednání pouze na základě listinných důkazů. Takový postup ale vyžaduje souhlas všech stran sporu.

Zástupci čerpacích stanic proti neveřejnému postupu nic nenamítali. Nesouhlas však vyjádřilo Ministerstvo financí. Soud proto musel nařídit veřejné jednání, které proběhlo 2. září 2026. Ministerstvo nepodalo vysvětlení, proč na veřejném projednání trvalo.

Verdikt vyzněl pro žalobce jednoznačně nepříznivě. Soud dospěl k závěru, že cenový výměr byl dostatečně odůvodněný, sledoval legitimní cíl a nepředstavoval nepřiměřený zásah do práva podnikat. Podle soudce Nováka regulace paliv neomezovala samotnou existenci podnikání, ale pouze jeden z parametrů výkonu podnikatelské činnosti, a navíc jen po omezenou dobu několika týdnů.

Soud rovněž odmítl argument, že rozdílné dopady na malé a velké čerpací stanice automaticky znamenají diskriminaci. Podle jeho názoru šlo spíše o debatu o vhodnosti opatření než o otázku jeho zákonnosti.

Ministerstvo financí navíc upozornilo, že stanice v Kamenici nad Lipou vykázala zisk i v době platnosti regulace. Zástupce resortu současně argumentoval, že rozdílná pravidla pro malé a velké provozovatele by byla sama o sobě právně problematická.

Příběh podle všeho zřejmě ještě nekončí, Jaroslav Kubiska po vyhlášení rozsudku oznámil, že chce využít možnost podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle jeho názoru dosud nikdo neprokázal, že byl zásah do trhu skutečně nezbytný.

A právě ve chvíli, kdy se tento spor může přesunout k vyšší soudní instanci, znovu zaznívají z vlády úvahy o možném návratu regulačních opatření. Kabinet už má představu, jaké právní, ekonomické i politické otázky by podobný krok mohl znovu otevřít. Čerstvé soudní rozhodnutí potvrzuje zákonnost jarního postupu a premiér navíc naznačil, že případná nová regulace paliv by mohla mířit na rafinérie, které mají podle jeho názoru příliš vysoké marže.

Autor: Redakce