Větrné elektrárny čili kouzelné větrníky

Obrazek

Větrné elektrárny jsou zařízení, která přeměňují pohybovou energii větru na elektřinu. Ve větrné turbíně dochází nejprve k přeměně kinetické energie vzdušného proudění na mechanickou sílu otáčivého pohybu a ta se prostřednictvím generátoru převedena na elektrickou energii. Pro svůj provoz potřebuje větrná elektrárna příhodné klimatické podmínky, samozřejmě dostatečně větrné místo a dostatek prostoru. Není nutné žádné další palivo, proto neznečišťuje životní prostředí skleníkovými plyny.

Stojící nebo ležící, každá má své výhody
Větrné turbíny se dělí na odporové a vztlakové. Odporové turbíny jsou svým principem jednodušší, ale dosahují nižší účinnosti než turbíny vztlakové, proto jsou dnes již málo používané. U vztlakových turbín se využívá jevu tzv. aerodynamické vztlakové síly, která vzniká na rotorovém listu při obtékání vzduchem.

Vztlakové turbíny lze rozdělit podle osy otáčení rotoru na horizontální a vertikální. Horizontální turbíny se mohou pochlubit vyšší účinností, která se pohybuje okolo 48 %, ostatní provozní výhody jsou ovšem na straně vertikálních turbín. Ty oproti horizontálním turbínám zabírají podstatně méně prostoru a není nutné přizpůsobovat jejich natočení podle aktuálního proudění větru. Generátor a převodové ústrojí vertikálních turbín jsou umístěné u země, což usnadňuje údržbu. Jsou méně hlučné a při umístění ve větším počtu v rámci jedné větrné farmy se aerodynamicky neovlivňují. Jejich účinnost je přibližně 38 %.

Sílu větru nelze ovlivnit, ale i tak ji můžeme využít
Větrné elektrárny jsou často kumulovány do tzv. větrných parků či větrných farem. Elektrárny ve větrných parcích jsou obvykle vysoké zhruba 100 m s průměrem rotoru kolem 90 m. Technologie se rychle vyvíjí, v současnosti se nejmodernější zařízení staví na sloupech dosahující výšky až 170 m. Mají výkon 4-6 MW a jsou schopné vyrobit až 12 tis. MWh elektřiny za rok. Větrná elektrárna vyžaduje pravidelnou údržbu, kontrola bezvadné funkčnosti větrných turbín probíhá několikrát ročně.

Panuje několik mýtů spojených s provozem větrných elektráren. Především jde o jejich údajnou vysokou hlučnost. Provoz elektráren je relativně tichý, neruší ani obyvatele žijící v bezprostřední blízkosti elektráren ani zvěř. Pro ptáky představuje rotující větrník zhruba stejně vysoké riziko jako jedoucí automobil. Hlavní nevýhodou větrné elektrárny je její vizuální zásah do krajiny. Elektrárny se staví na místech s největším vzdušným prouděním, tedy obvykle na vyvýšených stanovištích. Jejich dopad na celkový ráz okolní krajiny je tedy nezpochybnitelný.

Nevýhodou větrné elektrárny je i nerovnoměrnost dodávek energie, která je závislá na momentálních přírodních podmínkách, na aktuální síle větru. V době silného vzdušného proudění je třeba zabránit přetížení elektrické rozvodové sítě, případně i poškození samotného rotačního zařízení. Zavládne-li bezvětří, je nutné doplnit energii získávanou z větru dodávkou z jiného zdroje. Meteorologické předpovědi jsou v současné době na takové úrovni, že je možné výrobu elektřiny z větru celkem spolehlivě plánovat.

Větrné elektrárny v ČR
V České republice pochází z větru přibližně 1 % spotřebované elektřiny, což představuje asi 340 MW. Celková výroba z větrných elektráren představovala v roce 2020 699 GWh. Největší větrný park u nás stojí od roku 2005 poblíž obce Břežany na Znojemsku.

Zdroj: scve.cz, ERÚ

Celoevropský průměr elektrické energie z větru je v porovnání s Českou republikou podstatně vyšší, činí přibližně 16 % spotřebované energie. Příčinou rozdílu primárně nejsou odlišné přírodní podmínky v Česku a v okolních zemích jako v Dolním Rakousku či v německém Bavorsku, kde jsou větrné parky úspěšně provozovány. Potenciál větrné energie v České republice propočítaný Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd předpokládá na území České republiky dosažitelný výkon větrných elektráren 6 000 MW. V roce 2020 v Česku přesto nevznikla ani jedna nová větrná elektrárna. Důvodem byla především nízká podpora obnovitelných zdrojů ze strany státu a časté změny v legislativě pro tuto oblast. Novela zákona o podporovaných zdrojích energie schválená v srpnu 2021 by měla přinést oživení do rozvoje obnovitelných zdrojů elektřiny u nás. V následujících deseti letech se očekává zdvojnásobení spotřeby elektrické energie pocházející z obnovitelných zdrojů a s tím i rozvoj větrných elektráren.

Aktuální instalace větrných elektráren v ČR:

Zdroj: svetenergie.cz

Štítky
Elektřina
Ohodnotit článek
0
0

Nechte si to spočítat

Využijte službu Kalkulátor.cz, partnera Energie.cz.

Stačí zadat vaše telefonní číslo a náš specialista vám pomůže najít způsob, jak zbytečně nepřeplácet za energie.

Telefon Ikona
Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Anebo rovnou použijte on-line kalkulačku a zjistěte, kolik můžete ušetřit.