Výkup elektřiny od -791 do 3 238 Kč za MWh?

O tom, že výkup elektřiny nemusí přinášet astronomické zisky, ale naopak pořádné starosti se aktuálně přesvědčují majitelé domácích fotovoltaik. Zatímco všechny instalace realizované před rokem 2014 mají garantovanou cenu za výkup elektřiny, i drobné přebytky z nových střešních fotovoltaik může být problém vůbec udat.

Připomeňme si, jak se výkup elektřiny z FVE vyvíjel v čase. Rozvoj výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) v České republice za ostatními evropskými státy zaostával, a tak byl v roce 2005 na jeho podporu přijat zákon č. 180/2005 Sb. Ten mimo jiné vyhlásil dotační podmínky a garantované výkupní ceny elektřiny pro solární elektrárny, aby jejich majitelům zajistil patnáctiletou návratnost investice a dvacetiletou přiměřenou ziskovost. Část finančních prostředků na tyto náklady přitom stát přenesl na odběratele formou poplatků na obnovitelné zdroje energie (POZE).

S poklesem ceny solárních panelů postupně rostl počet solárních parků i jejich instalovaný výkon, a zatímco v roce 2006 činil POZE 39,45 Kč s DPH za megawatthodinu (MWh), v roce 2013 už představoval 583 Kč s DPH za MWh a pro rok 2024 je to včetně DPH 599 Kč za MWh. Sluší se podotknout, že jako jedno z opatření pro zmírnění dopadů energetické krize v roce 2023 převzal povinnost hradit POZE za domácnosti i podnikatele stát. Letos se POZE do vyúčtování zase vrátil ve výši z roku 2022.

Garantované ceny pro výkup elektřiny stanovuje Energetický regulační úřad a pro rok 2024 se pohybují v širokém rozpětí 3 659 až 22 392 Kč s DPH za MWh podle data instalace a výkonu příslušné fotovoltaické elektrárny. Vztahují se ovšem pouze na ty uvedené do provozu do 31. 12. 2013, které vyrobenou elektřinu prodávají dominantním společnostem ČEZ Prodej, E.ON Energie nebo Pražská energetika. Pro ostatní platí aktuální tržní ceny.

Energetická krize přiměla velké množství odběratelů uvažovat o možnostech omezování spotřeby energií a posílení vlastní soběstačnosti a nezávislosti na dodávkách. Jednou z možností třeba i pro zájemce o elektromobilitu je vlastní fotovoltaická elektrárna. V uplynulých dvou letech jsme zaznamenali prudký nárůst počtu instalací zejména na střechách rodinných domů.

Často se jedná o fotovoltaiky s výkonem kolem 10 kWp ať už s baterií či bez, jejichž primárním účelem je zajistit elektřinu pro spotřebu přímo v daném odběrném místě. Protože výroba elektřiny ze slunce kriticky závisí na počasí a největší objemy jsou generovány během dne, kdy bývá spotřeba v objektu obvykle naopak nejnižší, je potřeba vyřešit, jak s nespotřebovanou elektřinou naložit. Může sloužit k trvalému ohřevu vody, u solárních systémů s bateriovým úložištěm se ukládá pro pozdější využití do baterie a takzvané přetoky odcházejí do veřejné elektrizační soustavy.

Nemůže se tak ale dít živelně a pokud fotovoltaická elektrárna není skutečně ostrovním systémem bez připojení k veřejné elektrické síti, musí mít její majitel smlouvu s dodavatelem elektřiny, který přebytky odebere a v ideálním případě mu za ně i zaplatí. A dostáváme se k možná poněkud záhadnému sdělení v titulku. Jak ho chápat?

Na českém energetickém trhu existuje řada subjektů, které se výkupem elektřiny zabývají. Nabízejí buď pevnou cenu za MWh nebo je východiskem smlouvy na výkup takzvaný spot neboli denní trh. A cena spotu během dne už z podstaty krátkodobého trhu, který prakticky v reálném čase reaguje na nabídku a poptávku, velmi výrazně kolísá. Například 14. května, kdy mě svátek druhý z ledových mužů Servác, dosáhla spotová cena elektřiny zmíněných extrémů. Ve 14 hodin stála záporných 791 korun MWh a ve 21 hodin naopak vyskočila na 3 238 za MWh.

To je mimo jiné i důsledek toho, jak fotovoltaiky fungují. V dané oblasti buď všechny vyrábějí a pak je elektřiny tolik, že ji nikdo už ani nechce a s poklesem poptávky se její cena dostává do mínusu, nebo naopak nevyrábí žádná z FVE a pro spotřebu je nutné získávat elektřinu ze sítě. Ani pevné ceny, které dodavatelé za výkup elektřiny nabízejí, proto nejsou nijak závratné a dá se čekat, že během léta budou dál klesat.

Domácí fotovoltaika nikdy nebude významným zdrojem příjmů z prodeje přebytků. Její kapacita by tedy měla být navržena tak, aby k přebytkům pokud možno nedocházelo nebo aby byly minimální. S uvažovaným rozvojem komunitní energetiky se navíc objevují úvahy, zda by majitelé FVE neměli platit vyšší distribuční poplatky, když stále rostoucí počet jejich výroben asymetricky zatěžuje distribuční síť, která pro takovou míru decentralizace nebyla dimenzovaná a budou nutné zásadní investice do její modernizace…