Klimatické cíle EU pro rok 2030 se daří plnit

Že klimatické cíle budou pravděpodobně splněny, naznačuje zveřejněné hodnocení Národních energeticko-klimatických plánů třiadvaceti členských států EU. Z něj vyplývá, že Unie směřuje ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 o 54 procent, což je jediný procentní bod pod hranicí, kterou stanovují unijní klimatické cíle.

V roce 2025 se klimatické cíle Evropské unie i České republiky soustřeďují zejména na efektivní implementaci již schválených opatření, k rozšiřování palety používaných nástrojů v současné době příliš nedochází. Klíčovým rámcem stále zůstává Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), byť sílí hlasy, že některé její části by měly být revidovány.

Kromě snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent oproti úrovním z roku 1990 patří ke stěžejním úkolům dosažení uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050. Nová Evropská komise vzala tyto klimatické cíle za své, současně ale poukazuje na nutnost zachování konkurenceschopnosti průmyslu a sociální spravedlnost v Evropě.

Česká republika podporuje klimatické cíle EU, ale zdůrazňuje potřebu minimalizovat negativní dopady dekarbonizace na občany a firmy. Národní konvent o EU doporučuje zintenzivnit komunikaci s veřejností o klimatických opatřeních, na dekarbonizaci účelně využívat evropské fondy a do klimatické transformace zapojit širší pole aktérů od občanů přes samosprávy až po byznys.

Aktualizovaný NECP obsahující klimatické cíle a nástroje k jejich naplňování pro období 2021 až 2030 s výhledem do roku 2050 schválila vláda České republiky v prosinci 2024. Předpokládá následující kroky:

1. Dekarbonizace a odklon od uhlí
      – postupné ukončení využívání uhlí v teplárenství do roku 2030
      – podpora nízkoemisních a bezemisních zdrojů, včetně jaderné energie a obnovitelných zdrojů
2. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE)
       – zvýšení podílu OZE na konečné spotřebě energie (zejména solární a větrné elektrárny)
       – podpora komunitní energetiky a decentralizované výroby energie
3. Jaderná energetika
       – příprava realizace nového bloku v Dukovanech
               (jaderná energie představuje zásadní předpoklad dosažení klimatické neutrality)
4. Energetická účinnost
        – zateplování budov, modernizace vytápění, podpora úsporných technologií
        – dotační programy Nová zelená úsporám a OP TAK (Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost)
5. Plynárenství a vodík
        – podpora využití nízkouhlíkových plynů – biometan, vodík
        – příprava transformace plynárenské infrastruktury
6. Energetická bezpečnost
        – diverzifikace dodávek energií (zejména plynu)
        – posílení a modernizace přenosové a distribuční soustavy

Energeticko-klimatické plány předkládají členské státy Unie Evropské komisi pravidelně. Seznamují ji tak s tím, jak chtějí a mohou přispět k naplňování cílů EU v oblasti zvyšování podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu a snižování emisí skleníkových plynů. Unijní exekutiva konstatovala, že na základě doporučení EK jednotlivé země své Národní energeticko-klimatické plány podstatně zlepšily. Vyzvala Belgii, Estonsko a Polsko, které své konečné plány zatím nepředložily, aby tak neprodleně učinily.

EU i v současném geopolitickém kontextu setrvává na svých klimatických závazcích, nicméně v přechodu na čistou energii akcentuje průmyslovou konkurenceschopnost EU a sociální hledisko. Iniciativy jako je Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu) nebo Akční plán pro cenově dostupnou energii by podle EK měly přispět k postupnému dosažení nižších a stabilnějších cen energií. Zveřejněné hodnocení EK je východiskem pro diskuse o následných krocích EU na cestě k dekarbonizaci do roku 2040 a k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra uvedl, že návrh obsahující aktualizované klimatické cíle pro rok 2040 bude zveřejněn před začátkem komisních prázdnin, tedy do konce července. EK přitom ve svém doporučení již dříve deklarovala, že by EU měla do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 o 90 procent. To europoslanci i členské státy, včetně Česká republiky, kritizovali a komise zveřejnění návrhu plánované na březen odložila.

Místopředsedkyně EK pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci, Teresa Ribera, se ale nyní nechala slyšet, že aktualizované národní plány v oblasti energetiky a klimatu ukazují, že zelená agenda není jen cílem, ale způsobem, jak modernizovat ekonomiky, a sázka na průmyslové inovace přináší Evropanům více příležitostí. Rovněž podle eurokomisaře pro energetiku Dana Jörgensena současné národní plány potvrzují odhodlání členských států splnit klimatické cíle EU do roku 2030. To by naznačovalo, že EK svůj původní návrh příliš měnit nebude…