Bude norma Euro 7 přehodnocena?

K protestu vymezujícímu se proti nařízení Evropské komise známému pod zkráceným názvem Euro 7 se kromě Česka připojilo ještě sedm protestujících. Jmenovitě se jedná o Bulharsko, Francii, Itálii, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Země zaslaly Evropské komisi, švédskému předsednictví a ostatním členům Evropské unie společný dopis, v němž emisní limity zaváděné normou Euro 7 odmítají jako příliš ambiciózní a nerealistické.

Podle původního plánu by norma Euro 7 pro výrobce osobních automobilů měla začít platit od 1. července 2025. Se zpožděním dvou let, tedy od 1. července 2027, se má rozšířit i na takzvaná přepravní vozidla, jsou dodávky, nákladní automobily a autobusy.

První evropská norma upravující emise v automobilismu byla pod názvem Euro vydaná v roce 1992 a zaměřovala se na osobní a lehké nákladní automobily. V průběhu let byla několikrát pod dalšími pořadovými čísly aktualizována a zpřísňovala primárně limity pro emise výfukových plynů a pevných částic. Euro 7 z této řady do určité míry vybočuje.

Nově norma Euro 7 zavádí stejné emisní limity pro všechna vozidla bez ohledu na palivo a týká se stejně aut s pohonem na benzin či naftu jako vozů hybridních nebo elektromobilů. U dieselových motorů snižuje hranici povolených emisí oxidů dusíku z aktuálních 80 mg/km na 60 mg/km, což byla doposud úroveň stanovená pro benzinové motory v normě Euro 6.

Pro nákladní vozidla navíc platí omezení emisí při startování, kdy při studeném startu má platit 350 mg/kWh a při zahřátém motoru jen 90 mg/kWh. Snížit se mají i úrovně dalších škodlivin, jako je formaldehyd nebo diazotid u těžkých nákladních vozidel či amoniak u osobních vozů. Emise pevných částic ve výfukových plynech by měla poklesnout o 13 procent.

A pevných částic se týká i další zásadní změna. Euro 7 se totiž věnuje i požadavku na omezení otěru pneumatik a brzdových komponentů, což bude problém zejména pro elektromobily, protože mají vyšší hmotnost než vozy s konvenčním pohonem. Prodloužen byl také povinný kilometrový nájezd a doba, po kterou musí celé hnací ústrojí splňovat příslušná nařízení. Euro 7 stanovuje životnost na 200 000 km nebo 10 let. Ztráta kapacity baterie u elektromobilů by podle návrhů neměla být vyšší než 20 procent po ujetí 100 000, resp. 30 procent při nájezdu 160 000 km. Všechny automobily navíc mají mít elektronické systémy pro sledování emisí, aby bylo možné plnění limitů normy Euro 7 průběžně sledovat.

Jsme proti jakýmkoli novým pravidlům pro emise výfukových plynů (včetně navrhovaných požadavků na testování a emisní limity) pro osobní a dodávkové automobily, uvádí dokument podepsaný zástupci České republiky, Bulharska, Francie, Itálie, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Oktet disponuje dostatečnou silou, aby mohl případné hlasování o návrhu zablokovat. Kromě vypuštění konkrétních změn požaduje rovněž posun termínů účinnosti normy Euro 7.

V materiálu adresovaném ostatním členům Evropské unie signatáři vysvětlují, že zpřísnění limitů na emise výfukových plynů si vyžádá značné investice do této oblasti, přičemž efektivnější by bylo vynaložit tyto finanční prostředky na vývoj vozidel s nulovými emisemi. Z vyjádření představitelů automobilky Škoda vyplynulo, že norma Euro 7 by v současném znění vyústila ve ztrátu až 3 000 pracovních míst.

Evropská komise zaváděná pravidla obhajuje s tím, že se týkají jen nových vozů a jsou nezbytná pro snížení produkce emisí s negativním dopadem na lidské zdraví. Palubní systémy pro monitorování škodlivin mají zamezit skandálům typu Dieselgate, kdy společnosti podváděly s výsledky testování a uváděly nepravdivé údaje.

Připomínáme, že podle již schváleného nařízení musí mít od roku 2035 všechna nová vozidla prodávaná v Evropské unii nulové emise CO² s výjimkou aut s pohonem na syntetický benzin či jiná e-paliva, kterou vyjednalo Německo. I to je zřejmě jeden z důvodů, proč se nepřipojilo k aktuální společné aktivitě osmi států, byť podobně jako v České republice, Itálii nebo Francii tvoří automobilový průmysl významnou součást německé ekonomiky.