Zatímco jádro dodává výkon poměrně stabilně, produkce ze slunce nebo větru se může během několika hodin výrazně změnit. V České republice se elektřina vyrábí primárně v uhelných a jaderných elektrárnách. Podíváme-li se ale na výrobu v kratších časových úsecích, ukáže se mnohem pestřejší obrázek. Energetický mix se mění podle počasí, denní doby, spotřeby i dostupnosti jednotlivých zdrojů, a elektřina tak může poměrně rychle měnit svůj původ.
Aktuální data ENTSO-E za období od 5. října do 5. listopadu 2026 ukazují, že největší podíl na české výrobě mělo hnědé uhlí se 41,1 %. Jaderné elektrárny dodaly 36,4 % elektřiny.
Uhlí a jádro tvoří stabilní základ
Hnědé uhlí a jádro společně zajistily více než tři čtvrtiny elektřiny vyrobené v Česku. Jejich podíl ale neznamená, že by skladba české výroby vypadala po celý den stejně.
Právě obnovitelné zdroje do ní vnášejí výraznou proměnlivost. Za celé sledované období se na výrobě podílely 12,6 %, v jednotlivých hodinách ale byla situace velmi různorodá.
Přes den přibývá elektřina „ze slunce“
Fotovoltaické elektrárny za sledovaný měsíc vyrobily přibližně 313 GWh elektřiny a jejich celkový podíl činil 4,7 %. Výroba ze slunce je však logicky soustředěná do denních hodin a ovlivňuje ji také počasí. V noci naopak samozřejmě fotovoltaika nevyrábí vůbec. Vítr je v českém energetickém mixu zatím méně významný. Za sledované období měl na výrobě elektřiny podíl přibližně 1 %.
Podíl obnovitelných zdrojů se mění v řádu hodin
Nejzajímavější pohled proto nenabízí měsíční průměr, ale jednotlivé části dne. Ve sledovaném období se podíl obnovitelných zdrojů pohyboval od pouhých 5 % až po 31,6 %. Maximum připadlo na poledne 5. října, minimum na večer 12. října. Rozdíl je tedy více než šestinásobný.
Podíl výroby není konstantní
Za období od 5. října do 5. listopadu se v Česku podle dat ENTSO-E vyrobilo celkem 6,69 TWh elektřiny. Za souhrnným číslem se ale skrývají stovky hodin, během nichž se zdroje na výrobě podílely pokaždé trochu jinak. A právě rostoucí podíl zdrojů závislých na počasí znamená, že prostá otázka „z čeho se v Česku vyrábí elektřina“ nemá zcela jednoznačnou odpověď. Záleží totiž také na tom, kdy se ptáme a jaký časový horizont zohledňujeme.
Autor: Redakce