Vliv 87% zatmění Slunce na energetiku

Úplné zatmění Slunce bude možné pozorovat z Grónska, Islandu a části Španělska, zatímco většina Evropy včetně České republiky zažije velmi výrazné částečné. Pro astronomy jde o mimořádnou událost, která se v Evropě odehrává po dlouhých letech, další takto významné zatmění očekávají až v roce 2075.

Pro energetiky je srpnová událost zajímavá z jiného důvodu: představuje jeden z největších předvídatelných zásahů do výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren za poslední dobu. Evropská přenosová soustava se při zatmění Slunce neobává nedostatku elektřiny. Bude ale muset zvládnout prudkou a zároveň velmi přesně načasovanou změnu výkonu solárních elektráren. Právě proto věnují provozovatelé přenosových soustav tomuto astronomickému jevu velkou pozornost.

Z pohledu celkové roční výroby elektřiny je vliv zatmění zanedbatelný. Slunce nezmizí na celý den ani na několik hodin. Problém spočívá v tom, že během relativně krátké doby poklesne intenzita slunečního záření na rozsáhlém území Evropy a s ní i výroba fotovoltaických elektráren.

Provozovatelé soustav tak musí zajistit, aby výpadek výroby okamžitě nahradily jiné zdroje. Mohou to být zejména vodní elektrárny, plynové elektrárny, bateriová úložiště nebo přeshraniční obchod s elektřinou. Díky tomu si odběratelé elektřiny žádné změny nevšimnou. Zatmění je navíc specifické tím, že na rozdíl od oblačnosti nebo bouřek lze jeho průběh vypočítat s přesností na sekundy mnoho let dopředu. Energetici proto přesně vědí, kdy pokles výroby nastane a jak se bude stín Měsíce přes Evropu pohybovat.

Ačkoli jde o jedinou astronomickou událost, v jednotlivých zemích nenastává maximum jevu ve stejnou dobu. Stín Měsíce se pohybuje od severozápadu k jihovýchodu a vrchol zatmění postupně přichází v různých částech Evropy.

Časový průběh zatmění Slunce 12. 8. 2026

Rozdíly nejsou v řádech hodin, ale v desítkách minut. Z energetického hlediska je důležitější, že v jednotlivých zemích bude Slunce v době zatmění v jiné výšce nad obzorem. Zatímco ve Španělsku bude stále významně přispívat k výrobě elektřiny, v Česku nastane maximum zakrytí Slunce prakticky těsně před jeho západem. To znamená, že české fotovoltaické elektrárny by i za běžné situace vyráběly relativně málo. Energetický dopad proto bude podstatně nižší než například na Pyrenejském poloostrově.

Evropská síť provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E vytvořila pro událost speciální koordinační skupinu. Operátoři průběžně sledují meteorologické podmínky i očekávanou výrobu fotovoltaických elektráren. Přestože jsou prognózy závislé na počasí, základní odhady pro dopady zatmění Slunce již byly zveřejněny.

Odhadovaný pokles výkonu fotovoltaiky

Podle evropských provozovatelů přenosových soustav se nejvýraznější změny očekávají mezi 19:15 a 21:30 SELČ. Přesto se nepředpokládá žádné ohrožení bezpečnosti dodávek elektřiny.

Ještě před deseti nebo patnácti lety by podobná událost energetiky příliš nevzrušovala. Situace se však změnila s prudkým rozvojem fotovoltaiky napříč Evropou. Německo dnes disponuje přibližně 125 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách a podobný trend sledujeme i ve Španělsku či Francii.

I proto se astronomický jev stává docela vítaným testem fungování energetiky s vysokým podílem obnovitelných zdrojů. Ukazuje, jak dobře dokáže soustava reagovat na rychlé, ale předvídatelné změny výroby. Aplikované metody jsou přitom použitelné i při jiných situacích, například při rozsáhlé oblačnosti nebo náhlých změnách počasí.

V České republice nastane jedno z nejvýraznějších částečných zatmění v Evropě. Na některých místech bude zakryto více než 86 % slunečního disku a Slunce se promění v úzký srpek těsně nad západním horizontem. Paradoxně však právě u nás bude energetický dopad relativně malý. Hlavní důvod je jednoduchý: maximum zatmění přichází téměř současně se západem Slunce. Fotovoltaické elektrárny tak už budou pracovat jen s omezeným výkonem.

Zatímco zatmění v roce 1999 vrcholilo kolem poledne, tedy v době vysoké intenzity slunečního záření, letošní úkaz přichází těsně před západem Slunce. V „geografickém středu Evropy“ u Kouřimi nastalo tehdy maximum zatmění ve 12:35 SELČ. V Českých Budějovicích ve 12:43 SELČ bylo zakryto až 98,2 % slunečního kotouče. V Praze se maximum pohybovalo okolo 12:40 SELČ. Kdyby dnešní evropská fotovoltaika čelila obdobně silnému zatmění v poledních hodinách, dopad na výrobu elektřiny by byl výrazně větší než při večerním průběhu letošního úkazu.

Porovnání posledních dvou zatmění Slunce

Zatmění není testem dostatku elektřiny, ale spíše demonstrací schopnosti soustavy pružně reagovat na změny výkonu. V systému s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů totiž nebude rozhodující jen to, kolik elektřiny dokážeme za rok vyrobit. Stále důležitější bude schopnost zajistit výkon v konkrétním okamžiku, kdy ho soustava potřebuje.

Autor: Redakce