Je nízký tarif nástroj pro snížení nákladů řízenou spotřebou? Vyplatí se čekat s praním, mytím nádobí nebo sušením prádla na „levnější“ hodiny? Spočítali jsme, co to může udělat za rok.
Nízký tarif je součástí dvoutarifové distribuční sazby, při které se po určitou část dne za elektřinu účtuje nižší cena než ve vysokém tarifu. Dvoutarifové sazby využívají odběratelé s elektrickým ohřevem vody nebo elektrickým vytápěním, případně s elektromobilem. Nárok na dvoutarifovou sazbu je potřeba doložit instalací příslušného zařízení, následně ji přiděluje distributor elektřiny na daném území. Odběr elektřiny během dne je rozdělen na vysoký a nízký tarif, ve kterých se účtuje rozdílná cena.
Dříve se pro nízký tarif běžně používalo označení „noční proud“. Dnes už ale není přesné. Hodiny s nízkým tarifem nemusejí připadat jen na noc a mohou být rozdělené do různých částí dne. Přepínání mezi vysokým a nízkým tarifem zajišťuje hromadné dálkové ovládání (HDO).
HDO zároveň řídí provoz vyhrazených spotřebičů, kvůli kterým domácnost dvoutarifovou sazbu využívá. Typicky bojler nebo elektrické vytápění mohou odebírat elektřinu v době nízkého tarifu, zatímco ve vysokém tarifu je jejich provoz blokován. Distributor tak může rozložit jejich odběr v průběhu dne podle zatížení distribuční sítě.
Například domácnosti se sazbou D25d, určenou pro elektrický ohřev vody, mají nízký tarif osm hodin denně. Neznamená to ale, že levnější elektřinu v tuto dobu využívá pouze bojler. Nižší cena platí pro veškerý odběr domácnosti, tedy také pro pračku, myčku nebo sušičku.
Nízký tarif využije i pračka
Do hodin, kdy platí nízký tarif, tak můžeme přesunout například praní, mytí nádobí nebo sušení prádla. Otázkou je, zda kvůli několika korunám stojí za to provoz spotřebičů plánovat.
Pro modelový výpočet jsme použili ceny z aktuální listopadové nabídky na trhu pro domácnost se sazbou D25d. Rozdíl mezi celkovou cenou elektřiny ve vysokém a nízkém tarifu v našem příkladu činí přibližně 2,44 Kč/kWh. Listopadový ceník, ze kterého model vychází, uvádí pro D25d celkovou cenu 8,685 Kč/kWh ve vysokém a 6,241 Kč/kWh v nízkém tarifu včetně DPH.
Rozdíl na jedno praní? Necelé 2 koruny
Pokud budeme pro náš příklad uvažovat se spotřebou pračky 0,8 kWh na jeden cyklus, vyjde stejné praní v nízkém tarifu přibližně o 1,95 Kč levněji než ve vysokém tarifu. To nevypadá nijak závratně. Při čtyřech praních týdně se ale za rok dostaneme přibližně na 405 korun. A přidáme-li pravidelně používanou myčku nebo sušičku, mohou se jednotlivé malé úspory postupně sčítat.
Konkrétní částka se samozřejmě liší podle dodavatele, produktu, distribučního území i skutečné spotřeby jednotlivých spotřebičů.
Vyplatí se nízký tarif hlídat?
Kvůli jednomu praní určitě nemá smysl přizpůsobovat chod domácnosti hodinám nízkého tarifu za každou cenu. Pokud už ale dvoutarifovou sazbu máme, byla by škoda levnější hodiny nevyužít. Nemusí to přitom znamenat žádné velké plánování. Pračka, myčka nebo sušička s odloženým startem umožní přesunout část spotřeby do levnějšího období bez další investice a bez omezení komfortu. A hlavně není potřeba čekat do půlnoci. Nízký tarif není totéž co noční proud. Může platit i přes den, jeho konkrétní časy určuje distributor a obvykle je uvádí na svém webu.
Jedno praní tedy účet za elektřinu nespasí. Když ale do nízkého tarifu pravidelně přesuneme spotřebu několika energeticky náročnějších spotřebičů, můžeme během roku ušetřit několik stovek až tisíce korun za elektřinu, kterou bychom stejně spotřebovali.
Autor: Redakce