Ceny energií letos a v roce 2027

Na ceny energií jsou úzce navázány prakticky všechny další náklady.  Po několika letech relativního klidu se energetické trhy znovu dostávají pod tlak. Velkoobchodní ceny energií během letošního roku stále stoupají a obchodníci, průmysl i domácnosti si začínají klást stejnou otázku: čeká Evropu návrat energetické krize?

Do situace z let 2021 až 2023, kdy energetická krize vyhnala ceny elektřiny i plynu na historická maxima, je ještě daleko. Přesto znovu zažíváme nepříznivý souběh několika faktorů, který tlačí ceny energií strmě vzhůru. Některé z těchto vlivů jsou ryze evropské, jiné mají původ na druhém konci světa, nicméně jejich negativní dopady mají potenciál zasáhnout v podstatě nás všechny.

Evropa sice výrazně snížila závislost na ruském plynu, ale místo toho mnohem více spoléhá na dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), který připlouvá tankery z USA, Kataru nebo dalších zemí. Jakákoli nejistota kolem námořních tras, těžby nebo mezinárodních konfliktů se proto okamžitě projevuje na burzách a zvyšuje ceny energií. Podle energetických analytiků byly nejvýznamnějšími událostmi letošního roku, které prakticky znásobily ceny energií i ropy, výpadek části světových dodávek LNG, eskalace napětí na Blízkém východě a v Rudém moři i pokračující změny v evropském systému zásobování plynem.

Ceny energií zvyšuje i běžná praxe, kdy trhy nehodnotí pouze současný stav, ale především budoucnost. Stačí jen předpoklad rizika, že by mohly být dodávky zemního plynu během zimy komplikovanější, a ceny energií reagují ještě před tím, než k jakémukoli výpadku skutečně dojde.

Cenu elektřiny do značné míry ovlivňuje i cena plynu. Plynové elektrárny totiž v mnoha evropských zemích stále patří k důležitým zdrojům výroby. Když zdraží plyn, zdražuje i výroba elektřiny, což se následně promítá do burzovních cen. K tomu se letos navíc přidaly také letní vlny veder, které zvýšily spotřebu elektřiny a kvůli nedostatku vody vedly rovněž k omezení výkonu některých evropských vodních i jaderných elektráren. Výsledkem je zdražování energetických kontraktů pro následující roky.

Fyzický nedostatek plynu ani elektřiny aktuálně nehrozí. Česká republika vstupuje do topné sezony s dobře připravenou infrastrukturou a zásobníky se podle informací z trhu plní v souladu s plánem. To však automaticky neznamená, že by ceny energií měly klesat. Na energetických trzích dnes hraje stále větší roli očekávání. Pokud budou obchodníci přesvědčeni, že bude Evropa během zimy potřebovat vyšší objemy LNG nebo že se zvýší konkurence mezi jednotlivými státy při jeho nákupu, ceny zůstanou zvýšené bez ohledu na aktuální stav zásob.

Pravděpodobně ne. Evropa má vybudované nové LNG terminály, diverzifikovala dodávky a společnosti mají mnohem více zkušeností s řízením rizik než před několika lety. Současně ale v brzké době nelze očekávat markantní pokles cen plynu a elektřiny, zvláště když se objevují prognózy, že blízkovýchodní konflikt může trvat další tři až šest měsíců. Současný vývoj tak spíše naznačuje, že období postupného zlevňování skončilo a trh se vrací do prostředí vyšší volatility. Zákazníci by proto měli sledovat nejen aktuální ceníky, ale i dlouhodobé trendy.

Právě rok 2027 může být z pohledu cen zajímavější než letošek. Na trhu již dnes probíhají nákupy energií pro další období a část kontraktů se obchoduje za ceny vyšší, než předpokládaly jarní scénáře. Někteří dodavatelé proto nevylučují, že se vyšší velkoobchodní ceny budou dál promítat do nových nabídek pro zákazníky, jak vidíme už nyní.

Je zřejmé, že nervózní trh bude v následujících měsících pečlivě sledovat každý tanker s LNG, každou zprávu z Blízkého východu i průběh evropské zimy. Prognostici se přitom opatrně nechávají slyšet, že v důsledku mimořádně silného klimatického jevu El Niño, při kterém se výrazně oteplují povrchové vody ve střední a východní části rovníkového Tichého oceánu, by mohla být zima v Evropě mírná.

Pro odběratele, ať už jde o domácnosti nebo firmy, je současná situace především připomínkou toho, jak jsou energetické trhy obtížně předvídatelné. Vývoj posledních let ukázal, že ceny energií mohou během několika měsíců výrazně vzrůst v důsledku událostí, které nelze dopředu odhadnout. Stačí geopolitické napětí, problémy v dodávkách LNG nebo neobvykle chladná zima a trh reaguje okamžitě.

Právě proto zůstává nejspolehlivější ochranou proti cenovým výkyvům fixace ceny energií. Zákazník sice teoreticky podstupuje riziko, že na fixaci může prodělat, pokud by tržní ceny klesly. Tato potenciální ztráta je ale zpravidla výrazně nižší než nejistota spojená s možným růstem cen. Fixace nepředstavuje sázku na budoucí vývoj trhu, ale nástroj, který přináší jistotu a umožňuje plánovat výdaje bez ohledu na to, jakými směry se budou energetické trhy ubírat.

Pro firmy je taková jistota zásadní při tvorbě rozpočtů a cenových kalkulací, domácnostem pomáhá při plánování rodinných výdajů. V době zvýšené volatility je totiž často cennější předvídatelná cena než snaha trefit nejnižší možnou úroveň trhu.

Při hodnocení budoucích nákladů na energie je navíc potřeba sledovat nejen samotnou cenu silové elektřiny nebo plynu, ale také takzvané regulované platby. Pro domácnosti i firmy je pozitivní zprávou, že stát podle dosavadních signálů počítá i v roce 2027 s úhradou části nákladů na podporované zdroje energie (POZE) ze státního rozpočtu. To pomůže tlumit dopady růstu ceny elektřiny, neboť POZE včetně DPH představuje 599 Kč za každou spotřebovanou megawatthodinu.

Autor: Redakce