Cena benzinu a nafty od 20. 7. neomezená

To bude zajímavé sledovat. Cena benzinu a nafty totiž nejen přišla o svůj horní limit, ale u nafty rovněž dochází ke znovuzavedení spotřební daně. Už jen to teoreticky znamená růst ceny nafty o 1,939 Kč za litr, po započtení DPH je to 2,35 Kč/l. U benzinu automatický daňový efekt nenastane, jeho ceny se navíc už před koncem regulace pohybovaly zhruba tři koruny pod cenovým stropem.

Mimořádná regulace cen pohonných hmot byla zavedena a několikrát prodloužena z důvodu prudkého růstu velkoobchodní ceny ropy a pohonných hmot. Vláda 2. dubna s účinností od 8. dubna. schválila balík opatření, jehož součástí byly regulace marží čerpacích stanic, každodenní stanovování maximálních cen a snížení spotřební daně na naftu o 1,939 Kč/l (2,35 Kč/l včetně DPH). Tehdy byla maximální marže nastavena na 2,50 Kč/litr.

Aby cena benzinu a nafty zůstala pod kontrolou, vláda 27. dubna rozhodla o pokračování regulace do konce května. Prodloužila daňovou úlevu na naftu, zvýšila povolenou marži z 2,50 Kč na 3 Kč/l a při výpočtu maximálních cen přešla z jednodenního průměru na třídenní klouzavý průměr.

Česká cena benzinu a nafty nebyla administrativně určována, jak se říká „od stolu“. Ministerstvo financí každý pracovní den počítalo maximální přípustnou cenu podle vzorce založeného na třídenním klouzavém průměru velkoobchodních cen ČEPRO, ORLEN a MOL, třídenním průměru mezinárodních kotací Platts (celosvětově uznávaný benchmark pro oceňování ropy a ropných produktů), regulované marži ve výši 3 Kč na litr a DPH.

Cena benzinu a nafty pod vládním cenový stropem tak byla přímo navázána na aktuální vývoj evropského trhu s pohonnými hmotami. Pro regulační období od 1. června do 30. června 2026 bylo vydáno samostatné nařízení vlády č. 79/2026 Sb., poslední nařízení vlády č. 120/2026 Sb. cenovou regulaci prodloužilo do jejího definitivního ukončení. Od 20. července je tak cena benzinu a nafty v české republice opět určována pouze trhem.

Ministerstvo financí deklarovalo, že cílem opatření bylo zabránit nepřiměřeným maržím, které u některých čerpacích stanic dosahovaly až 7 Kč na litr benzinu a 6,5 Kč na litr nafty. Regulovaná marže proto byla stanovena na maximálně 3 Kč na litr. Regulace tedy nemířila na hlavní příčinu zdražování, kterou nebyly čerpací stanice ani rafinerie, ale prudký růst světových cen ropy a pohonných hmot po vyhrocení situace na Blízkém východě.

Samotná ropa je přitom sice tou nejdůležitější, ale přece jen pouze jednou z částí, z nichž se skládá cena benzinu a nafty. Významnou položku tvoří také daně, náklady na zpracování, logistiku a distribuční marže. A protože stát mohl relativně snadno zasáhnout poslední část řetězce, tedy marže čerpadlářů a konečné maloobchodní ceny, právě to učinil.

Ekonomové upozorňovali, že opatření ve skutečnosti řeší až důsledky, nikoli příčinu problému. Regulace sice nemohla zastavit růst cen ropy na světových trzích a ani to nebylo její ambicí. Pravděpodobně ale dokázala omezit cenové excesy a přispěla k tomu, že cena benzinu a nafty odolala spekulativnímu zdražování.

Zástupci petrolejářského sektoru připouštějí, že cenové stropy pomohly zmírnit inflační dopady drahých pohonných hmot. Podle Václava Louly z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu šlo zejména o to, aby se zdražení nafty nepřelilo do cen dopravy, potravin, stavebnictví a dalších odvětví ekonomiky. Právě motorová nafta má mimořádný význam pro fungování ekonomiky. Slouží nákladní dopravě, zemědělství, stavebnictví i logistice. Každé výraznější zdražení se proto rychle promítá do cen zboží a služeb.

Na druhou stranu se ukázalo, že samotný trh nebyl po většinu období regulace na hranici cenových stropů. Unie nezávislých petrolejářů uvádí, že po úpravě výpočtu stropů se běžné tržní ceny pohybovaly často o 70 haléřů až 1,50 Kč pod maximem stanoveným státem. To naznačuje, že regulace vytvářela spíše ochrannou brzdu, než že by cena benzinu a nafty na pumpách skutečně rostla až k maximálním limitům. Unie rovněž připouští, že na ceny nafty mělo pozitivnější vliv snížení spotřební daně. To ovšem přineslo výpadek příjmů státního rozpočtu přibližně ve výši jedné miliardy korun měsíčně.

Aktuální vládní krok se opírá o argumentaci, že mimořádná tržní situace pominula, okolní státy regulace ukončily a Česká republika patří mezi země s nejnižšími cenami paliv v Evropské unii. Proto je čas vrátit se k normálnímu fungování trhu. Jenže načasování budí otázky. Cena ropy Brent na velkoobchodních trzích v reakci na další vojenskou eskalaci konfliktu na Blízkém východě totiž znovu roste. Zatímco na začátku července se pohybovala kolem 70 USD za barel, v polovině července se dostala nad 86 USD a 20. července již veřejné cenové přehledy ukazují hodnoty kolem 90 USD za barel.

Současně vrcholí letní turistická sezóna. Miliony Evropanů včetně Čechů vyrážejí na dovolené, silnice jsou plné aut a spotřeba benzinu i nafty výrazně stoupá. Právě během července a srpna bývá poptávka po pohonných hmotách nejvyšší v celém roce. Řidiči si navíc byli vědomi nadcházejícího zdražení, což o víkendu vedlo k mimořádnému zájmu o tankování, dokud byla cena benzinu a nafty ještě regulovaná. Analytici nyní očekávají, že cena paliv může v nejbližších dnech vzrůst o 3 až 5 Kč na litr u nafty a benzin zdraží o zhruba 1 až 2 Kč na litr.

Autor: Redakce