Benzín dnes za 41,67 Kč a zítra?

Na benzín a naftu se česká vláda ve snaze zmírnit růst cen paliv a energetických komodit zaměřila a denně stanovuje jejich maximální ceny u čerpacích stanic na následující den. Aktuálně má benzín cenový strop na úrovni 41,67 Kč za litr, u nafty je to 44,36 Kč.

Eskalace ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě a faktické uzavření Hormuzského průlivu představuje jeden z nejvážnějších geopolitických otřesů posledních desetiletí. Právě touto úžinou mezi Íránem a Ománem proudí přibližně pětina světové produkce ropy a významná část zkapalněného zemního plynu LNG. Globální energetické trhy zareagovaly prudkým růstem cen zemního plynu i ropy, což zdražilo benzín i naftu u čerpacích stanic.

Hormuz je typickým příkladem tzv. energetického „chokepointu“ (úzkého hrdla), tedy místa, které nelze v krátkém čase nahradit jinou trasou. Alternativní ropovody existují, jejich kapacita je však omezená a nedokáže vykrýt běžné objemy exportu z oblasti Perského zálivu. Vzdušné útoky na plavidla, zaminování lodní cesty i výrazný růst pojistného doslova paralyzovaly provoz v úžině.  

Výsledkem je ropný šok, kdy se během března a začátku dubna cena severomořské ropy Brent dostala nad hranici 100 dolarů za barel. Tento vývoj jen s mírným zpožděním zdražuje benzín a naftu u evropských čerpacích stanic, což má dopad také na inflaci, náklady dopravců a následně na ceny zboží i služeb.

Přestože Evropa diverzifikovala zdroje ropy více než Asie, není vůči globálním cenovým výkyvům imunní. Vyšší ceny ropy zdražují nejen benzín a naftu, ale i zemní plyn a elektřinu. Zvlášť citlivým odvětvím je letecká doprava, kde se rychle projevuje nedostatek leteckého paliva a tlak na omezování letů či zdražování letenek.

Energetická krize se tak postupně přelévá od pump do celé ekonomiky – od logistiky přes zemědělství až po služby, vozidla s konvenčním pohonem stále dominují veškeré dopravě.

Evropské státy se snaží mírnit dopad na domácnosti i firmy:

Současný vývoj znovu ukazuje, jak zranitelná Evropa vůči geopolitickým šokům zůstává, a to i po snížení závislosti na ruských surovinách. Uzavření jediné námořní tepny dokáže během několika dnů rozhýbat ceny paliv, inflaci i veřejné rozpočty napříč kontinentem.

Válka na Blízkém východě tak nemá pouze regionální rozměr. Stává se přímým testem odolnosti evropské energetiky – a také politické připravenosti rychle zasáhnout ve chvíli, kdy se globální krize začnou promítat do peněženek řidičů a firem.

Opatření jsou v zásadě trojího typu: daňová = snížení spotřební daně/DPH; regulační = stropy cen/marží, pravidla pro změny cen; dotační = příspěvky/kompenzace.

Přehled zásadních parametrů

Spojené státy od 16:00 SELČ 13. dubna zahájily blokádu íránských přístavů v oblasti Hormuzského průlivu. Prezident Donald Trump nařídil americkému námořnictvu zastavovat a kontrolovat lodě vstupující do íránských přístavů nebo z nich vyplouvající, případně plavidla, která zaplatila Íránu poplatek za průjezd průlivem. Blokáda se nevztahuje na lodě mířící do neíránských přístavů a USA deklarují zachování svobody plavby v mezinárodních vodách. Součástí operace jsou také odminovací práce v průlivu.

K rozhodnutí USA došlo po neúspěšných víkendových jednáních s Íránem v Islámábádu, Washington označuje íránské vybírání poplatků za nelegální vydírání a tvrdí, že výnosy Teherán využívá k financování vojenských a jaderných aktivit.

Íránské revoluční gardy reagovaly varováním, že americká vojenská plavidla budou považovat za legitimní cíl, a obvinily USA z porušení příměří. Teherán zároveň tvrdí, že průliv je otevřený pro „bezpečnou plavbu“ podle jeho pravidel. Mezinárodní reakce jsou nejednotné: Velká Británie oznámila, že se k blokádě nepřipojí, Čína vyzvala k diplomatickému řešení a respektu k suverenitě států Perského zálivu.

Autor: Redakce