Záporná cena má limit -600 EUR/MWh

I záporná cena je jedním z důsledků boomu solárních elektráren na střechách rodinných domů. Domácí fotovoltaika byla donedávna vnímána jako téměř bezriziková sázka na zvýšení energetické soběstačnosti. Panely na vlastní střechu se pořizovaly s lákavou představou: část vyrobené elektřiny se spotřebuje doma, přebytky půjdou do sítě a něco se na nich vydělá. Záporná cena ovšem tento model komplikuje.

Český i evropský trh s elektřinou se během posledních dvou let výrazně proměnil. Rychlý růst počtu instalací fotovoltaik, s ním související silnější výroba z obnovitelných zdrojů i přechod na patnáctiminutové obchodování způsobují, že velkoobchodní cena elektřiny se mění mnohem dynamičtěji než dřív. A stále častěji se dostává ke slovu nejen nula, ale i záporná cena. Dochází pak k paradoxu, který by ještě před pár lety zněl absurdně: majitel solární elektrárny odešle vyrobenou elektřinu do sítě a místo výdělku za to ještě zaplatí. V praxi ovšem spíše dochází k tomu, že přebytky se do sítě raději nepustí.

Vysvětlení, proč se záporná cena objevuje a proč takových situací přibývá, je celkem jednoduché. Za slunečných dnů, zejména na jaře nebo v létě, vyrábějí tisíce střešních i velkých solárních elektráren nejvíc elektřiny ve stejnou dobu – obvykle kolem poledne a nabídka elektřiny je vyšší než okamžitá poptávka. Trh pak reaguje propadem cen, až tak hlubokým, že vznikne záporná cena. Jestliže je navíc víkend, svátek nebo období slabší průmyslové spotřeby, je disproporce mezi výrobou a spotřebou elektřiny ještě výraznější.

V České republice dosáhla letos 25. dubna záporná cena elektřiny na spotovém trhu úrovně pod minus 400 EUR za MWh, o den později, 26. dubna, se záporná cena dostala ještě o více než 100 EUR/ MWh níže. Operátor trhu (OTE) zareagoval úpravou parametrů a záporná cena má nyní spodní limit pro výkup elektřiny minus 600 EUR/MWh. Po zavedení čtvrthodinového zúčtování se ceny mění 96krát denně, takže i krátké přebytky výroby se rychle promítají do prudkých cenových výkyvů.

Pro domácnosti znamená záporná cena zásadní změnu pohledu na návratnost fotovoltaiky.  Z ekonomického hlediska není nejcennější ta elektřina, kterou domácnost prodá, ale ta, kterou sama spotřebuje a nemusí ji nakupovat ze sítě za maloobchodní cenu včetně regulovaných složek. Jinými slovy, fotovoltaika má primárně vyrábět pro odběrné místo, kde je instalovaná. Systém by proto měl být vybaven bateriovým úložištěm na ukládání přebytečné elektřiny pro pozdější využití a možnost řízení spotřeby s minimalizací přetoků. Výkupní ceny se mezi dodavateli liší, některé produkty nabízejí pevně stanovenou cenu, jiné se odvíjejí od trhu. A právě tržní cena je v době solární špičky často nejnižší, a výjimkou už není ani záporná cena.

Každá kilowatthodina, kterou dům využije okamžitě pro běžný provoz, ohřev vody, chod tepelného čerpadla nebo nabíjení elektromobilu, má pro domácnost výrazně vyšší hodnotu než kilowatthodina prodaná jako přetok. Odborné odhady dlouhodobě ukazují, že bez baterie bývá vlastní spotřeba u běžného rodinného domu často jen zhruba ve čtvrtině až dvou pětinách výroby, zatímco s baterií a chytrým řízením může stoupnout výrazně výš. Čím lépe domácnost sladí výrobu a spotřebu, tím lepší ekonomiku její fotovoltaika má.

Současný prudký rozvoj malých solární elektráren odhaluje i limity celé energetické soustavy: nedostatek akumulace, omezenou flexibilitu spotřeby a síť, která není připravena vstřebat velké objemy výroby v krátkém čase. Data přitom ukazují, že nejde o ojedinělý výkyv. Zatímco za celý loňský rok bylo v Česku zaznamenáno 348 hodin, kdy byla účtována záporná cena elektřiny, v prvních necelých pěti měsících letošního roku jich podle OTE bylo už 139. Evropský kontext je ještě výmluvnější: v zemích EU bylo v prvním čtvrtletí roku 2026 evidováno 1 223 hodin se zápornou cenou.

Záporná cena ovšem nezpochybňuje solární elektrárny jako takové. Energetika ale vstoupila do nové fáze, kdy už nestačí jen vyrábět levnou bezemisní elektřinu. Je nutné výrobu také chytře řídit, elektřinu ukládat a spotřebovávat ve správný čas. Domácí fotovoltaika tak zůstává užitečným nástrojem úspor i větší energetické soběstačnosti, jen je potřeba realističtěji počítat s tím, odkud její hodnota skutečně plyne. Spočívá především ve správném dimenzování celé elektrárny s nezbytnou úlohou baterie. Ta pomáhá přesunout část elektřiny z denní výroby ke spotřebě ve večerních hodinách, kdy domácnost obvykle využívá elektřinu nejvíc.

Chytré řízení přitom umí zapnout energeticky náročnější zařízení v okamžiku, kdy panely právě vyráběj, a umožňuje i aktivní práci s flexibilitou. V praxi může jít o řízení přetoků, kdy se v době nadbytku elektřiny v síti dočasně omezí dodávka z fotovoltaiky do distribuční soustavy. Baterie se navíc může poskytnutím flexibility zapojit do stabilizace sítě: podle potřeby krátkodobě elektřinu uloží, nebo ji naopak poskytne zpět. V prostředí, kdy je záporná cena stále častějším jevem, je chytré řízení s flexibilitou praktickým nástrojem ochrany před finančním rizikem i způsobem, jak domácí baterie mohou napomoci ochraně elektrizační soustavy před přetížením.

Autor: Redakce