SMR ve výstavbě už v roce 2035?

SMR (Small Modular Reactor – malý modulární reaktor MMR) jsou malé pokročilé modulární reaktory o výkonu do 300 MWe na modul, které se mají vyrábět sériově, ideálně zčásti továrně, a na místě určení sestavovat jako skládačka z jednoho nebo více bloků. IAEA (International Atomic Energy Agency – Mezinárodní agentura pro atomovou energii MAAE) kladně hodnotí především tyto jejich aspekty: nižší jednorázová investice než u velkých bloků, možnost nasazení v menších sítích nebo v průmyslových lokalitách, potenciál nahrazovat uhelné zdroje a širší spektrum použití.

Debata o SMR se z oblasti obecných úvah přesouvá do reálnější roviny i v České republice. Aktuálně ji znovu rozproudilo prohlášení ministra průmyslu a obchodu Havlíčka, že by první malý modulární reaktor na českém území mohl vzniknout v Moravskoslezském kraji, přičemž mezi nejčastěji zmiňovanými místy jsou Dětmarovice. Ministr argumentuje tím, že právě zde už existuje infrastruktura po bývalé uhelné elektrárně, lokalita patří ČEZ a případný zásah do okolí by byl menší než v případě stavby na zelené louce. Současně zdůrazňuje blízkost průmyslových podniků, které budou v dalších dekádách potřebovat stabilní a bezemisní zdroje energie.

SMR jsou pro Česko výzvou nejen jako technologická novinka nebo politické gesto. Jejich skutečný význam spočívá v tom, že mohou nabídnout řešení několika problémů – útlumu výroby elektřiny z uhlí, stabilizace dodávek elektřiny, budoucnosti teplárenství, rozvoje průmyslu i zachování zaměstnanosti a využití infrastruktury v transformujících se regionech. S ohledem na Havlíčkovo vyjádření o Dětmarovicích se ukazuje, že stát i investoři stále vážně uvažují o možnosti proměnit bývalé či dosluhující uhelné lokality v nová centra bezemisní energetiky.

Česká republika přitom už není ve fázi, kdy by pouze sledovala zahraniční vývoj. Vláda v roce 2023 schválila plán pro SMR, který s nimi počítá v budoucím energetickém mixu země, a technologie se uvádí ve strategických dokumentech státu. Součástí tohoto rámce je nejen hledání vhodných lokalit, ale i řešení financování, investorského modelu, legislativy a zapojení českého průmyslu do dodavatelských řetězců. Dokument zároveň doporučuje urychlit přípravu tak, aby vybrané lokality mohly být připraveny k výstavbě už v první polovině 30. let.

Pokud se Česká republika dokáže zařadit mezi první evropské země, které SMR uvedou do provozu, může z toho těžit nejen energeticky a ekonomicky při vývozu elektřiny do států, kde jí bude nedostatek. ČEZ už dříve deklaroval, že program SMR rozšiřuje možnosti pro výrobu jaderných zařízení, zapojení domácích firem do dodavatelského řetězce i vznik servisního a tréninkového centra. Česko, které má dlouhou tradici v jaderné energetice, strojírenství a technickém vzdělávání, má v tomto směru lepší výchozí pozici než řada jiných evropských států.

Vzhledem k probíhající regionální transformací jsou Dětmarovice promyšlenou volbou. Už v roce 2023 je ČEZ spolu s Tušimicemi označil za preferované lokality pro další rozvoj malých modulárních reaktorů vedle pilotního Temelína. Logika je zřejmá: jde o energetické lokality s existující infrastrukturou, napojením na elektrizační soustavu a historickou vazbou na výrobu elektřiny. Pokud by se zde skutečně podařilo nahradit část uhelného provozu novým jaderným zdrojem, změna technologie by pomohla zachovat energetickou roli regionu, pracovní místa, technické know-how i vazbu na okolní průmysl a teplárenství.

Česko se v posledních dvou letech zařadilo mezi země, které nechtějí jen čekat, jak dopadnou první projekty ve světě, ale snaží se do realizace SMR aktivně zapojit. Strategické partnerství ČEZ s Rolls-Royce SMR, v němž má česká firma zhruba pětinový podíl, dává tuzemsku přístup nejen k budoucí technologii, ale i k jejímu vývoji a přípravě. O letošního dubna podpis Early Works Contract pro projekt v Temelíně umožňuje zahájit práce na dokumentaci pro povolovací procesy, EIA a další technické podklady.

Jde o první hmatatelný krok oddělující politické deklarace od reálné projektové přípravy. Český projekt přitom není izolovaný, Rolls-Royce SMR letos v dubnu podepsal smlouvu i s Great British Energy – Nuclear pro britský program ve Wylfě. Právě ten by měl fungovat jako referenční s prvním nasazení této technologie.

Evropský program SMR se sice posouvá, ale stále je ve fázi příprav, licencování a předinvestičních kroků. Nestačí mít vhodnou technologii a politickou podporu pro SMR. V praxi budou rozhodovat i podmínky financování, rychlost povolovacích procesů, schopnost připravit lokality, dostupnost dodavatelů a také veřejná akceptace. Zmínka o Dětmarovicích zdaleka neznamená, že je rozhodnuto. Lokalita se podle všeho stává vážným kandidátem v posuzování, kde by mohl vzniknout jeden z prvních českých projektů SMR mimo tradiční jaderné areály.

Možnosti rozvoje SMR se dnes v ČR jeví nejotevřenější za celé dekády. Země má politický rámec, průmyslovou základnu, vybraného technologického partnera, rozpracovanou pilotní lokalitu v Temelíně a vytipované další lokality včetně Dětmarovic. Pokud se podaří spojit energetické, průmyslové a regionální cíle do jednoho funkčního projektu, mohou se SMR stát nejen skutečnou součástí českého energetického mixu, ale i symbolem přechodu od uhlí k modernější a stabilnější energetice.

Autor: Redakce