Emisní povolenky od 1. 4. jinak. Lépe?

Na emisní povolenky EU nadále spoléhá, konečně ale začala revize nevyhovujícího systému jejich obchodování. Evropská komise stylově 1. dubna představila první konkrétní změnu. Nejde bohužel o apríl, ale o nesmělý začátek procesu na úpravu systém EU ETS, který zůstává jedním z nejdůležitějších nástrojů unijní klimatické politiky.

Emisní povolenky mají průmyslové podniky a další znečišťovatele motivovat k hledání ekologičtějších řešení a snižování emisí v jejich provozech. Systém ETS vyžaduje, aby společnost formou emisní povolenky zaplatila za každou tunu CO₂ nebo jeho ekvivalentu v jiné škodlivině, kterou vypustí do ovzduší.

Aktuální návrh Evropské komise se týká tzv. Rezervy tržní stability (Market Stability Reserve – MSR). Tento mechanismus má vyrovnávat výkyvy na energetickém trhu, kde se emisní povolenky obchodují, a přispívat ke stabilitě jejich ceny. Nově by přebytečné emisní povolenky neměly být automaticky rušeny, jak tomu bylo doposud, ale mají být ponechány v rezervě jako zásoba pro budoucnost. Evropská komise reaguje na rostoucí nejistotu na energetickém trhu, mimo jiné i v souvislosti s vývojem konfliktu na Blízkém východě, na sílící tlak některých členských států i na obavy průmyslu z nadměrné cenové volatility.

Dosud platilo, že jakmile emisní povolenky uložené v rezervě tržní stability překročily hranici 400 milionů kusů, nadbytečné byly automaticky zneplatněny. Tento mechanismus byl zaveden v době výrazně přesyceného trhu, kdy měly emisní povolenky velmi nízkou cenu, což oslabovalo motivační efekt systému ETS. Rušení povolenek tehdy pomohlo přebytek odstranit a jejich cenu postupně zvýšit. Podle vyjádřená Evropské komise se ale podmínky na trhu od té doby výrazně změnily.

Rezerva tržní stability funguje od roku 2019 s přísnými pravidly. Je-li na trhu povolenek příliš mnoho, část z nich se odčerpá do rezervy, tím poklesne nabídka a zvýší se tak cena emisní povolenky. V případě jejich nedostatku může být naopak část povolenek z rezervy uvolněna zpět na trh. Objem povolenek v rezervě byl držen na úrovni 400 milionů kusů, přespočetné byly zneplatňovány. Podle údajů Evropské komise bylo do konce roku 2024 tímto způsobem zlikvidováno přibližně 3,2 miliardy povolenek. To je jeden z hlavních argumentů unijní exekutivy potvrzující, že původní účel invalidace povolenek byl již naplněn.

Nový návrh odbourává omezení objemu v rezervě, takže emisní povolenky by zůstávaly v platnosti. A mohly by napomoci tomu, aby se systém lépe vyrovnal s vývojem po roce 2030, kdy se očekává zpřísňování emisních limitů i úbytek povolenek na trhu. Evropská komise zdůrazňuje, že návrh neznamená oslabení klimatických cílů ani snížení emisního stropu. Opatření nemá ani okamžitě uvolnit emisní povolenky na trh, jejich celkové množství v systému se nemění.

Komisař pro klima, nulové emise a čistý růst Wopke Hoekstra označil návrh za první krok k modernizaci trhu s emisními povolenkami. Podle něj má silnější rezerva tržní stability zvýšit odolnost systému EU ETS vůči výkyvům cen a zachovat jeho schopnost podporovat dekarbonizaci, konkurenceschopnost i investice do čistých technologií. Evropská komise zároveň připomíná, že právě díky systému ETS klesly emise skleníkových plynů v Evropské unii od roku 1990 do roku 2024 o 39 procent, zatímco ekonomika ve stejném období vzrostla o více než 70 procent.

Změnu systému emisních povolenek v EU dlouhodobě prosazuje skupina členských států včetně například České republiky, Polska, Itálie nebo Rakouska. Český premiér Andrej Babiš patří k nejviditelnějším kritikům současné podoby ETS. Opakovaně upozorňuje na to, že ceny povolenek se promítají do cen elektřiny a energie zdražují českému průmyslu i domácnostem. Podle údajů Evropské unie představují náklady na emisní povolenky v členských zemích v průměru asi 11 procent z ceny elektřiny. V Česku je to ale přibližně 20 procent a v Polsku kvůli vysokému podílu uhlí na výrobě elektřiny dokonce kolem 24 procent.

Babiš dlouhodobě usiluje o rozsáhlejší změny systému ETS, včetně dočasného vynětí energeticky náročného průmyslu nebo zmírnění chystaného systému ETS2, který má od roku 2028 zahrnout také silniční dopravu a vytápění budov. Aktuální návrh Evropské komise je proto v Praze vnímán spíše jako dílčí ústupek než jako zásadní obrat.

Reakce trhu naznačila, že změna nebyla tak razantní, jak část investorů očekávala. Cena emisní povolenky po oznámení návrhu vzrostla k hranici 74 eur za tunu oxidu uhličitého (9. dubna 71,98 EUR/t), což analytici vysvětlují tím, že Brusel nepřistoupil k rychlému zvýšení nabídky povolenek. Podle části expertů jde spíše o symbolický počin, který má uklidnit politickou debatu, aniž by zásadně změnil fungování systému.

Evropská komise však upozorňuje, že toto je pouze první bod. Komplexní revizi systému EU ETS plánuje předložit v červenci letošního roku. Ta má otevřít širší debatu o nastavení trhu s povolenkami po roce 2030, o vztahu k systému ETS2 i o tom, jak skloubit ambiciózní klimatické cíle s konkurenceschopností evropského průmyslu. Zda se dosavadní technická úprava stane předzvěstí hlubší reformy, nebo pouze korekcí existujícího systému, uvidíme v nadcházejících měsících.

Autor: Redakce