Ursula von der Leyen proti CO₂

I Ursula von der Leyen nicméně připouští, že systém obchodování s emisními povolenkami má rezervy. V posledních měsících se však debata o budoucnosti EU ETS vyhrocuje. Evropský průmysl, řada vlád i početní experti upozorňují na dramatické dopady vysoké ceny povolenek na konkurenceschopnost Evropy.

Přesto Evropská komise, a zejména její předsedkyně Ursula von der Leyen, setrvává ve svém přesvědčení, že systém funguje, přináší výsledky a měnit se má jen technicky, nikoli principiálně. Sama Ursula von der Leyen, naposledy například 11. února na velkém průmyslové summitu v Antverpách, vystupuje konzistentně, sebevědomě a se vší rozhodností. A to navzdory sílící kritice ze strany politiků Francie, Německa, Itálie, Česka i představitelů průmyslu napříč Evropou.

Tvrdí, že systém funguje a přináší výsledky. Poněkud pateticky Ursula von der Leyen opakuje, že EU ETS je příběhem úspěchu. Emise z odvětví zahrnutých v systému podle dat EU Climate Action Progress Report, který každoročně zveřejňuje Evropská komise, klesly od roku 2005 o 39 procent, zatímco ekonomika v těchto sektorech vzrostla o 71 procent. Toto srovnání má dokazovat, že dekarbonizace a konkurenceschopnost nejsou v rozporu.

Zároveň připomíná, že stabilní a předvídatelná cena CO₂ je základem investic do moderních technologií a bez ní se utlumí inovace i nízkouhlíkové průmyslové projekty. Ursula von der Leyen navíc zdůrazňuje, že ETS přinesl členským státům už 200 miliard eur, které mají být použity na modernizaci ekonomiky a podporu transformace.

Výtky, že povolenky zdražují výrobu a stojí za vysokými cenami energií, Ursula von der Leyen odmítá tvrzením, že hlavním problémem je cena plynu, nikoli ETS. Povolenky údajně nepředstavují destabilizační prvek, a připomíná, že systém navíc obsahuje tržní stabilizační rezervu, která umožňuje vyrovnávat extrémní výkyvy cen.

Patrná je i její snaha přenést část odpovědnosti zpět na členské státy. Poukazuje na to, že zatímco EU do dekarbonizace průmyslu reinvestuje 100 procent výnosů z ETS, státy samotné v průměrně jen necelých 5 procent. Ursula von der Leyen je přesvědčená, že příčinou problému není systém samotný, ale neefektivní využívání prostředků tam, kde mají skutečně pomáhat.

Kategorické je pak její odmítání jakýchkoli návrhů na pozastavení nebo zásadní změnu ETS. I tváří v tvář tlaku z Německa, Francie, Itálie či Česka trvá Ursula von der Leyen na tom, že systém je správný, přináší výsledky a je nezbytný pro energetickou bezpečnost a technologickou budoucnost Evropy.

Do debaty vstupuje i český premiér Andrej Babiš, který ETS označuje za hlavní příčinu ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu a požaduje jeho zásadní reformu. Poukazuje na rozdíl mezi očekávanou cenou povolenky (26,5 €/t CO₂) a realitou roku 2026 (průměrně 85 €/t CO₂). Tvrdí také, že trh ovládají spekulanti, nikoli průmyslové podniky, a že systém ničí podniky a ohrožuje zaměstnanost v celé EU.

Jeho postoj je v zásadě opačný, než jaký ve své neústupnosti zaujímá Ursula von der Leyen. Babiš vyzývá k cenovým stropům, omezení vlivu spekulantů a k hluboké reformě celého systému. Aktivně buduje koalici států, které by chtěly ETS změnit či odložit.

Jestliže Ursula von der Leyen uspěje s tím, co prosazuje – tedy se zachováním ETS v současné podobě a s důraznější orientací na dekarbonizaci – čekají evropský průmysl významné změny. A ty budou mít své vítěze i poražené.

Systém zvýhodňuje sektory schopné rychle investovat do nízkoemisních technologií. Pro energeticky náročné obory však představuje obrovskou hrozbu. Ocelárny, chemičky, cementárny nebo papírny budou muset urychleně inovovat, otázkou ale je, zda je to vůbec možné. Jinak je čeká dlouhodobý tlak na marže s možným vyústěním situace až do ukončení činnosti, případně do přesunu výroby mimo EU.

Některé vlády unijních států varují, že vysoké ceny energií a povolenek přispívají k tzv. „carbon leakage“, tedy právě odchodu firem do zemí s méně náročnou klimatickou regulací. Ursula von der Leyen to odmítá, avšak průmysl tvrdí, že už dnes k přesunu výroby mimo Evropu dochází.

Český průmysl je jedním z energeticky nejnáročnějších v EU se strukturou výrazně odlišnou od evropského průměru. Výroba aut, oceli, chemie, skla či stavebních materiálů tvoří mimořádně vysoký podíl českého HDP. To znamená, že případné negativní dopady ETS se u nás násobí.

Pokud se systém bude i nadále zpřísňovat, čekají české energeticky náročné podniky tři scénáře:

Ursula von der Leyen dává jasně najevo, že ETS je pro ni nedotknutelným pilířem evropské klimatické i ekonomické strategie. Proti ní stojí výrazná část průmyslu a řada evropských lídrů včetně německého kancléře Friedricha Merze, kteří varují před ztrátou konkurenceschopnosti EU.

Výsledek této debaty určí, jak bude evropská – a zejména česká – ekonomika vypadat v roce 2030 a dále. Pokud Ursula von der Leyen odolá vzrůstajícímu tlaku a ETS zůstane v zásadě beze změn, evropské firmy čeká největší investiční transformace od průmyslové revoluce. A Česká republika, jako jedna z nejprůmyslovějších zemí EU, bude v jejím epicentru…

Autor: Redakce