Zelená úsporám končí po 16 letech

Zelená úsporám (ZÚ) a Nová zelená úsporám (NZÚ) jako přímé dotace pro domácnosti po 16 letech úspěšného fungování končí. Stát kvůli dramatickému poklesu příjmů z emisních povolenek a napjatému rozpočtu připravuje zásadní změnu: přímé dotace budou výrazně omezeny nebo nahrazeny zvýhodněnými úvěry se státní garancí.

Podle dostupných informací bude Zelená úsporám v novém modelu v podstatě bankovní půjčkou s garantovaným úrokem, případně se státní zárukou. Cílem je udržet podporu energetických úspor i v době, kdy původní zdroje financí rychle mizí.

Od roku 2009 podpořily programy Zelená úsporám zaměřené na snížení spotřeby energií v domácnostech stovky tisíc žadatelů. Finanční prostředky byly domácnostem vyplaceny převážně na zateplení, výměnu oken, instalaci fotovoltaik a další úsporná opatření.

Rok 2025 přinesl zásadní inovaci: dotace byly poprvé vypláceny předem všem žadatelům, aby domácnostem zjednodušily financování.

Hlavní změny platné v roce 2025:

Statistika za 8 měsíců nové etapy podle dostupných dat:

Rozpočet Státního fondu životního prostředí (SFŽP) má podle dostupných zdrojů jen zhruba polovinu původně plánovaných prostředků. To se promítlo do dočasného pozastavení příjmu žádostí a do přípravy nové podoby programu. Program NZÚ je již od poloviny listopadu loňského roku zmrazen – žadatelé nemohou podávat žádosti o dotace na renovace, opravy starších domů ani na menší úsporná opatření v rámci programu Nová zelená úsporám Light. 

Důvodem je především přesun priorit a změna financování. „Původně se počítalo s příjmy kolem 12 miliard korun. Aktuální realita je zhruba 5,5 miliardy,“ upřesnil pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka. Rozpočet SFŽP nyní upřednostňuje jiné oblasti. Nejprve se pokryjí mandatorní výdaje, další preferovanou oblastí je financování dostupného bydlení, zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a podpora šetrného lesnictví. 

Momentálně SFŽP s odbornými asociacemi řeší technické parametry realizace programu, konkrétně jaké projekty a jakou formou bude fond v financovat. Podle Macinky by měla podpora pokračovat patrně prostřednictvím zvýhodněných bankovních úvěrů, kdy by stát kompenzoval část nákladů. 

„Pracuje se s variantou zapojení externích zdrojů. V následujících týdnech by měla vzniknout shoda na podobě udržitelného, racionálního a stabilního nastavení programu, který nebude založen výhradně na veřejných prostředcích,“ vyjádřil se Macinka. 

Ředitel SFŽP Petr Valdman k přípravám nové podoby programu uvedl: „Naším cílem je dlouhodobost programu, minimálně na čtyři roky do roku 2030. To s sebou nese náročné požadavky na vyjednávání podmínek programu jako takového. Za mne otázka nestojí, zda bude NZÚ pokračovat, ale kdy a v jaké podobě.“

Ačkoli zvýhodněné úvěry pro energeticky úsporná opatření bylo možné využívat již dříve, zejména přes stavební spořitelny, nový vládní návrh přináší zásadní rozdíly:

Zároveň se zpřísní podmínky poskytnutí úvěru. Příkladem může být požadavek trvalého bydliště na pět let nebo omezení počtu vlastněných nemovitostí. Nový systém bude podle všeho vycházet z výhodných státních úvěrů, které mají být v době kolísajících příjmů z emisních povolenek stabilnější a lépe predikovatelné.

Autor: Redakce