Hlavní jistič je osazen před elektroměrem v rozvodné skříni nebo na rozvodné desce objektu. Současným trendem je, aby oba tyto přístroje byly na přístupném místě. Dílčí jističe, lidově zvané pojistky, bývají situovány přímo v domácnostech.
Moderní jističe s pomocí elektromagnetické spouště velmi rychle odpojí obvod od sítě, když dojde k překročení povoleného množství proudu. U přetížení, které není tak razantní, může jistič odpojit obvod až po určité době, po níž k přetížení dochází. Indikátorem odpojení je zde bimetalový proužek, což je pásek vytvořený ze dvou pevně spojených kovových částí, které mají rozdílnou tepelnou roztažnost. Při přetížení obvodu se v jističi vytváří teplo, jehož působením dojde k deformaci bimetalového proužku, a tím „vypnutí“ jističe.
Výhodou jističe oproti pojistkám je, že po odstranění problému, jej lze opětovně snadno „nahodit“.
Keramická pojistka
Funkci chránit elektrický obvod mají i dříve hojně používané pojistky. Pokud „vypadne“ pojistka, je nutno ji vyměnit, protože funguje na principu tavného drátku. Elektrický proud prochází přes pojistku prostřednictvím drátku v jejím těle. V případě přetížení se drátek přetaví a dojde k přerušení toku proudu a odpojení obvodu. Přetavení drátku je nevratné a „vypálená“ pojistka se musí vyměnit.
Na velikosti záleží
Druhou důležitou úlohou hlavního jističe je, že právě díky němu má spotřebitel v distribuční síti rezervováno své místo a s ním i příkon, tedy okamžitou dodávku elektrického proudu, jejíž maximální výše je dána velikostí jističe. Zdálo by se, že čím větší jistič, tím lépe. Ale chyba lávky. Platba za jistič tvoří pravidelnou složku vyúčtování za elektřinu a je nutno ji hradit, i když se na odběrném místě žádná elektřina nespotřebovala. A výše paušálu se stanovuje právě podle velikosti jističe. Vybrat správně dimenzovaný jistič je tedy nejen alfou a omegou plynulého provozu odběrného místa bez zbytečných výpadků, ale také obranou před přeplácením za energie.
Jističe jsou vyráběny pro určitý jmenovitý proud udávaný v ampérech (A). Podle typu rozvodu se osazují jističe jednofázové a třífázové. Jednofázové se uplatňují u bytových domácností, které na elektřině nevaří ani s ní netopí, třífázové hledejme v bytech, kde se tak děje, nebo v domech, kde můžeme očekávat náročnější zařízení jako bojler, varnou desku, přímotop a podobně.
Minimální velikost hlavního jističe pro konkrétní odběrné místo se stanovuje výpočtem, kdy součet maximálního příkonu všech spotřebičů ve wattech vydělíme velikostí fázového napětí, což v ČR činí 230 V (voltů) pro jednofázový jistič. U třífázového jističe sečteme napětí všech tří fází, takže celkový maximální příkon spotřebičů dělíme 690. Řada elektrických zařízení má navíc ve svých technických specifikacích uvedeno, jaký minimální jistič je pro jejich provoz požadován.
Pro lepší představu, u jednočlenné domácnosti se spotřebou kolem 1 000 kWh ročně tak nejspíše najde uplatnění jednofázový jistič 1 x 25 A. V bytě, kde používají elektrický sporák nebo varnou desku, pračku, myčku, rychlovarnou konvici a třeba kávovar poslouží třífázový jistič 3 x 20 A, pokud přidáme ještě sušičku, měl by to být raději 3 x 25 A. Platby za jistič jsou odstupňované podle jejich kapacity, není přitom nutné, aby byl hlavní jistič silnější než dílčí jističe. Rozdíly jsou to relativně malé, ale nadarmo se neříká, že halíře dělají talíře. Zvláště když si uvědomíme, že částku je třeba násobit dvanácti, protože je to pravidelná platba za každý měsíc.
Pozor na nepromyšlené hurá akce
Velikost vašeho stávajícího hlavního jističe najdete na svém vyúčtování za elektřinu. Nebo se můžete podívat přímo na přístroj v rozvodné skříni, kapacita je na něm uvedena. Pokud si chcete ověřit, že je pro vaši domácnost nadimenzován správně, zkuste si minimální velikost jističe spočítat podle již zmíněného postupu.
Co dělat, když vypadne jistič
Důvodů pro to, že jistič náhle odpojí obvod od elektrické sítě, může být několik, ale v zásadě se vždy jedná o mimořádnou situaci. Nadměrný proud v síti, přetížení obvodu v důsledku příliš vysokého odběru nad rámec limitu, porucha spotřebiče – typicky prasklá žárovka, zkrat na zařízení apod. Před snahou opětovně jistič „nahodit“ se pokuste identifikovat problém a pokud možno jej odstranit: vyměnit prasklou žárovku, vypnout spotřebiče, které běžely současně a způsobily tak přetížení, odpojit od sítě zkratované zařízení… Pak přepněte ovládací páčku na jističi z polohy dole – vypnuto, do polohy nahoře – zapnuto. Pokud jistič v krátké době opět vypne, nebo se tak stane po opětovném zapnutí spotřebičů, obraťte se na specialistu. Pravděpodobně bude třeba proměřit kapacitu jističe, stav sítě nebo identifikovat jinou závadu.
Součet maximálního příkonu všech spotřebičů ve wattech (je uveden na štítku každého spotřebiče případně v dokumentaci k němu) vydělíte velikostí napětí, což je 230 u jednofázového vedení a 690 u třífázového. Výsledek zaokrouhlete nahoru a máte základní porovnání. Než se rozhodnete pro případnou výměnu hlavního jističe za slabší, uvědomte si, že je dobré mít určitou rezervu. Domácnost se rozroste o dalšího člena, koupíte si nové elektrické zařízení nebo spotřebič, změní se váš životní styl… Ale možná uvažujete o obměně stávajících spotřebičů za nové, úspornější, a pak může slabší jistič s přehledem postačit.
Samotná výměna hlavního jističe představuje investici v řádu tisíců korun, a tak je dobré spočítat si i její návratnost. Jste-li pevně rozhodnuti k tomuto kroku přistoupit, konzultujte svůj záměr s odborníkem. Kromě elektrikáře to může být i váš dodavatel elektřiny. Ten by měl zajistit i žádost a povolení u distributora, kterému schválení výměny jističe podléhá, a který se po výměně zařízení a provedení revize postará o jeho zaplombování.