Teplator – chiméra nebo naděje pro vytápění?

Pojem Teplator je složeninou slov teplo a reaktor a zařízení by z jaderné energie mělo získávat teplo. Podle představ autorů konceptu bude Teplator z vyhořelého jaderného paliva bezpečně a levně vyrábět teplo pro centrální vytápění.

Teplator je projektem specialistů v čele s odborníkem na jadernou energetiku, profesorem ČVUT Radkem Škodou. Cílem týmu je vývoj malého modulárního reaktoru, který bude schopen opětovně využít vyhořelé palivo z velkých jaderných bloků, z něhož bude produkovat teplo pro centrální vytápění městských aglomerací. Předpokládá se, že takový zdroj tepla by v budoucnu mohlo mít každé větší město.

Technologicky Teplator představuje těžkovodní tepelný jaderný reaktor odvozený od kanadského typu CANDU fungující na jaderné uranové palivo určené pro starší ruské reaktory VVER440, jaký najdeme například v JE Dukovany. Převratným nápadem je inovativní možnost využití vyhořelého jaderného paliva, které jiné reaktory již nejsou schopny dále zpracovat.

Přibližně před rokem byla založena akciová společnost Teplator s dvoutřetinovým podílem investiční společnosti Invest & Property Consulting (IPC). Letos v květnu skupina IPC uváděla, že má ve správě přes 1,3 miliardy korun od českých střadatelů, které svými projekty zhodnocuje.

Aktuálně Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) společnosti IPC obstavila účty a zamezila jí i v nakládání s jejími nemovitostmi. Stovky milionů korun ze správy IPC údajně sloužily k financování proruské propagandy a další statisíce korun střadatelů představitelé firmy používali čistě pro svou potřebu. Budoucnost celého investičního schématu tak není jasná a Teplator hledá nové investory.

Rozporuplné reakce v oboru budí i samotný koncept Teplatoru. Například předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová nebo Marek Ruščák, šéf výzkumného týmu Centra výzkumu Řež, zpochybňují základní princip řešení, tedy orientaci na vyhořelé jaderné palivo. To bez dalšího přepracování není určeno k dalšímu energetickému využití. Ani z pohledu legislativy nelze s ozářeným palivem nakládat jinak, než je výslovně stanoveno zákonem. Odborníci poukazují na to, že striktní vymezení není samoúčelné mimo jiné i proto, že povrch materiálu je zkřehlý, nekompaktní a vykazuje vysoké riziko netěsností.

Přestože skeptici neočekávají, že už z výše zmíněného důvodu projekt získá souhlas jaderného regulátora v České republice, zahájil Teplator licenční řízení v Kanadě, kde mají s těžkovodními reaktory nejvíce zkušeností. Očekává se, že proces potrvá přibližně tři roky, jeho náklady spolumajitel Teplatoru, bývalý starosta Jindřichovic pod Smrkem a někdejší člen Poslanecké sněmovny ČR Petr Pávek, odhaduje v širokém rozpětí od 50 do 100 milionů korun.

Fakt, že Teplator dosud formálně existuje pouze na rýsovacím prkně a projekt nemá potřebnou licenci, neměl vliv na uzavření předběžné smlouvy o realizaci. Po šestiměsíčním intenzivním jednání ji podepsali zástupci dceřiné společnosti Teplatoru World ThermoExport s představiteli severoukrajinského města Slavutyč a podniku Teploatom Service. Hlavním partnerem záměru Ukrajiny, která chce svá zařízení na výrobu tepla z uhlí a zemního plynu postupně nahrazovat malými modulárními reaktory, je americká firma Westinghouse. Jedná se o dlouhodobou vizi, která bude moci být uskutečňována až po ukončení války na Ukrajině.

Raná fáze unikátního projektu Teplator tak pro zástupce Slavutyče není překážkou. I samotné město je výjimečné. Jeho existence je velmi úzce spjata s jadernou elektrárnou Černobyl. Leží asi 60 kilometrů od elektrárenského komplexu a začalo se stavět po jeho havárii, kdy se z důvodu radiace neobyvatelným stalo město Pripjať.

Slavutyč má dnes asi 27 tisíc obyvatel a žijí zde i specialisté a obslužný personál z odstaveného Černobylu. Celé město má centrální systém vytápění s plynovým zdrojem, který by v budoucnu mohl nahradit právě první realizovaný Teplator.

Český projekt s investicí plánovanou na 10 miliard korun bude součástí platformy Severoukrajinského jaderného hubu, která se ve Slavutyči formuje. Klíčový bude ovšem další vývoj vojenského konfliktu, neboť město má čerstvou válečnou zkušenost. V průběhu kyjevské ofenzívy koncem února 2022 byl Slavutyč obklíčen ruskými jednotkami, které po týdnech ostřelování vstoupily do jeho ulic, obsadily mimo jiných objektů i nemocnici a zadržely starostu. Po protestech místních obyvatel se vojáci stáhli, starostu propustili a město je nyní svobodné.