Rezervovaný výkon 23 GW blokován zbytečně

Na rezervovaný výkon starších projektů, z nichž nejméně polovina podle kvalifikovaných odhadů pravděpodobně nikdy nespatří světlo světa, přitom doplácejí nově připravované zdroje. V letech 2022 až 2023 bylo zamítnuto přes 76 procent žádostí o připojení solárních a větrných elektráren k síti o celkovém výkonu bezmála 70 GW. Důvodem je skutečnost, že soustava musí zohledňovat rezervovaný výkon 23 GW z žádostí podaných dříve, což navíc představuje skoro pětinásobek aktuálního celkového instalovaného výkonu všech obnovitelných zdrojů elektřiny v České republice. Stav realizace těchto spících projektů přitom napovídá, že značná část jich nebude dokončena a jejich hypotetický rezervovaný výkon přijde vniveč.

Probíhající transformace energetiky spojená především s její decentralizací a růstem podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně mikrozdrojů vyžaduje restrukturalizaci stávajících přenosových sítí. Ta je zcela zásadní pro efektivní integraci podporovaných zdrojů, posílení energetické bezpečnosti i konkurenceschopnosti České republiky.

Posilování stávající infrastruktury je časově i finančně náročné a náklady na výstavbu sítí a jejich příslušenství se promítají do regulované složky ceny elektřiny. Studie expertní skupiny Frank Bold nazvaná Chytrá síť pro bezpečné Česko předpokládá, že nebude-li existující kapacita elektrizační soustavy využívána efektivněji, vzroste do roku 2050 distribuční poplatek, který je součástí regulovaných plateb za elektřinu, o 50 až 100 procent.

Řešení tohoto problému předpokládá tři souběžně prováděné kroky, v nichž rezervovaný výkon hraje zásadní roli:
1. (pře)rozdělení stávajících nevyužívaných kapacit,
2. efektivnější využití stávajících možností sítě,
3. budování nových kapacit soustav (posilování sítí, nová výstavba, modernizace).  

Analytici z Frank Bold očekávají přínos až 17,8 GW výkonu, přičemž 10 GW lze získat právě uvolněním nevyužívaných rezervovaných kapacit blokovaných pro již téměř s jistotou mrtvé projekty. Smlouvy s distributory sice obsahují termíny realizace, ty je ale možné prakticky neomezeně prodlužovat. První odklad je na dvanáct měsíců a lhůty lze dále opakovaně prodlužovat o dalších a dalších šest měsíců.

Na jednu stranu je tato možnost pochopitelná, protože povolovací procesy jsou náročné a zdlouhavé, například u větrných elektráren není výjimkou, když překročí deset let. Na druhou stranu je tato praxe dále neudržitelná. Došlo k úpravě vyhlášky o připojování, kdy nově lze žádat rezervovaný výkon pouze do výše instalovaného výkonu, zatímco dříve to mohl být až jeho 1,2násobek. Tématu se věnuje i právě projednávaný Lex plyn.

Pozitivní dopady se očekávají i od změn v tarifní struktuře na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí, které s platností od roku 2027 navrhuje Energetický regulační úřad. Reforma vychází z principu, že cena, kterou odběratel platí, odráží náklady a přínosy, které pro soustavu má. Předpokládá se, že by mohla uvolnit až 3 GW kapacity.

Specialisté z Frank Bold doporučují, aby distributoři zadali audit stávajících smluv o připojení se zaměřením na rezervovaný výon. Následně jako akt pozitivní motivace navrhují vyhlásit amnestii na opuštění fronty na připojení. Za takový krok by distributoři investorům měli odpustit náklady na provedené posílení sítě a tito žadatelé by zároveň měli nárok na vrácení zálohy. Dále navrhují zavedení institutu povinných milníků a lhůt do nových i současných smluv o připojení.

Amnestie a odpuštění nákladů podle všeho nebudou pro distributory průchozí, neboť se musejí chovat s péčí řádného hospodáře čili by náklady musel někdo zaplatit, a byli by to zřejmě spotřebitelé, což rozhodně není žádoucí. Součástí Lex plyn je naopak pozměňovací návrh, který umožňuje zavést za registraci nevratnou kauci, a to také u již uzavřených smluv. Když investoři své projekty nezrealizují, distributor může navíc požadovat i proplacení nákladů. Nevratná kauce má přitom tvořit polovinu registračního poplatku.

Analýza úspor při posilování elektrizační soustavy z pera Frank Bold čítá celkem osm opatření:

◾ 1) Uvolnění rezervovaného výkonu drženého projekty, které už pravděpodobně nebudou realizovány.

◾ 2) Zavedení přiměřené rezervace kapacit na principu „use it or lose it“, která propadne, pokud se nebude včas využívat.

◾ 3) Prioritizace připojování k síti například podle připravenosti projektu a jeho přínosu pro síť.

◾ 4) Umožnění sdíleného připojení (cable pooling), kdy by jedno připojení využívalo několik zdrojů, které se v čase vhodně doplňují, například větrné a solární elektrárny.

◾ 5) Flexibilní smlouvy o připojení – zákazník nemá zaručený nepřetržitý přístup k síti.

◾ 6) Dynamické distribuční tarify, které budou žadatele motivovat k úpravě spotřeby podle kapacity sítě.

◾ 7) Transparentní připojování nových zdrojů, kdy developeři znají možnosti připojení v oblasti.

◾ 8) Efektivní připojování obnovitelných zdrojů energie s využitím metody klastrování, tedy sdružení žádostí do skupin a hromadné vyhodnocování jejich připojitelnosti.

Zdroj: Frank Bold