Proč vázne dostavba jaderné elektrárny Dukovany

Obrazek

Prezident Zeman 27. září připojil svůj podpis pod takzvaný nízkouhlíkový zákon, který se týká dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Bezpečnostní záruky, zmíněné v normě, vylučují ruské a čínské firmy z jakkoli účasti na realizaci nového bloku. Zákon výslovně deklaruje, že lze využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které se přihlásily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. A mezi těmi Rusko s Čínou nejsou. Technologie závislé na nepovolených dodavatelích přitom nebude možné použít pro výstavbu ani pro budoucí údržbu nového bloku elektrárny.

Zákon, který vešel ve známost širší veřejnosti jako Lex Dukovany, umožňuje ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na dostavbu jaderné elektrárny. Uvádí i vládní návrh určování výkupní ceny nově vyrobené elektřiny v souvislosti se zajištěním financování projektu. Předpokládá, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. V opačném případě, bude-li výkupní cena nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele příznivý. Silová elektřina tvoří neregulovanou část z ceny elektřiny pro odběratele.

Důraz na bezpečnost
Jedno z ustanovení zákona zapovídá ministerstvu průmyslu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to mělo ohrozit bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem České republiky. K takovému případnému kroku bude ministerstvo průmyslu potřebovat stanovisko ministerstva vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Nesouhlasné vyjádření některé z těchto institucí generuje pro vládu povinnost předložit připravovanou smlouvu k posouzení Sněmovně i Senátu.

V reakci na informace o účasti ruské tajné služby na explozích v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014, zveřejněné letos v dubnu, bylo rozhodnuto nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom, již dříve byla vyřazena čínská firma CGN. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník, který je předpokladem pro účast v tendru, bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z tria francouzská EDF, jihokorejská KHNP a Westinghouse ze Spojených států. Odhady předpokládané ceny se pohybují mezi 162 až 400 miliardami korun.

Zákon odmítají ekologické organizace Hnutí Duha a Calla. Mají za to, že oproti jiným zdrojům významně a jednostranně zvýhodňuje podle jejich názoru nekonkurenceschopnou jadernou energii.

Charakteristika jaderné elektrárny Dukovany
Jaderná elektrárna Dukovany (EDU) je první a nejstarší v České republice. V někdejším Československu se už v roce 1958 začalo s výstavbou jaderné elektrárny v západoslovenských Jaslovských Bohunicích. Úvahy o vybudování jaderného zdroje elektřiny i na českém území vyvrcholily v roce 1970 ratifikací smlouvy mezi Československem a Sovětským svazem o realizaci dvou jaderných elektráren. První volba padla na Dukovany, obec asi 25 kilometrů jihovýchodně od Třebíče na pomezí Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Projekt se začal zpracovávat v roce 1974 a výstavba byla zahájena o čtyři roky později. Jako zásobárna chladicí vody pro elektrárnu vzniklo vodní dílo Dalešice s kapacitou 144 milionů m3. Mezi lety 1985 až 1987 byly postupně spuštěny čtyři energetické jednotky elektrárny s tlakovými reaktory, které jsou doposud v provozu.

Za rok 2019 jaderná elektrárna Dukovany vyprodukovala 14,48 TWh elektrické energie, přitom jako bezemisní zdroj nevypouští do ovzduší skleníkové plyny. Pokud by bylo stejné množství elektřiny  vyrobeno v tepelné elektrárně spalující hnědé uhlí, znamenalo by to v ovzduší navíc 14,5 milionu tun emisí CO2.

Při běžném provozu zajišťují Dukovany přibližně pětinu z celkové spotřeby elektřiny v České republice. K této bilanci elektrárna dospěla postupným zvyšováním účinnosti s využitím výkonových rezerv, modernizací a zvýšením instalovaného výkonu z původních 4 x 440 MW na současných 4 x 510 MW. Její celkový instalovaný výkon představuje 2 040 MW. Mezi lety 2016-2017 elektrárna získala nové provozní licence pro všechny čtyři bloky na dobu neurčitou s předpokládaným provozem stávajících bloků do období 2045-2047.

Přes 80 % zařízení elektrárny pochází z České republiky. Podklady pro projektovou dokumentaci zařízení zpracovala sovětská firma LOTEP, prováděcí projekt realizoval Energoprojekt Praha, generálním dodavatelem stavby byly Průmyslové stavby Brno a generálním dodavatelem technologie Škoda Praha. Škoda Plzeň vyrobila reaktory a turbogenerátory, výrobu parogenerátorů zajistily Vítkovice.

Modernizace a zvyšování výkonu
V průběhu desítek let, po které elektrárna funguje, se při pravidelné údržbě nebo různých modifikacích obměnilo a modernizovalo mnoho zařízení a bezpečnostních systémů. Investice do těchto projektů jen za poslední desetiletí přesáhla 18 miliard korun. V roce 2017 se završila rozsáhlá modernizace systémů řízení a kontroly, aby byly z hlediska jaderné bezpečnosti odolnější všechny důležité objekty. Rovněž se posílily záložní a bezpečnostní systémy, vystavěly se nové, seizmicky odolné ventilátorové věže, zvýšil se počet dieselgenerátorů a přibyly i dva tzv. SBO dieselgenerátory o výkonu 3,2 MW pro případ úplné ztráty napájení. Navýšily se kapacity pro spalování vodíku, uskutečnila se instalace třetích čerpadel chlazení bazénu skladování a přistoupilo se i k dalším opatřením. Zvýšený důraz je kladen na profesionální přístup zaměstnanců elektrárny i dodavatelů.

Změna Atomového zákona, který vstoupil v platnost od 1. ledna 2017, znamená mimo jiné, že od roku 2020 je vstup do tzv. životně důležitých prostor elektrárny povolen pouze lidem s platnou bezpečnostní prověrkou udělovanou Národním bezpečnostním úřadem. Rok 2020 přinesl i další zpřísnění bezpečnostních norem. Do strategických prostor elektrárny mohou vstupovat výhradně pracovníci s platnou bezpečnostní kvalifikací a nejméně ve dvou. Elektrárna se na opatření připravila s předstihem, do května roku 2019 prověřila přibližně 1 500 lidí, upravily se vstupy, vystavěly ploty s celkovou investicí 1,2 miliardy korun. Přímo v areálu přitom sídlí speciální policejní jednotka, v okolí elektrárny je zřízena bezletová zóna. Laserový systém instalovaný v roce 2020 chrání elektrárnu před drony nebo útokem ze vzduchu.

Na střechu nového parkoviště u elektrárny byla v roce 2020 instalována střešní fotovoltaická elektrárna o výkonu 820 kW a přibylo 340 parkovacích míst. Investicí 140 milionů Kč bude v elektrárně rekonstruována rozvodna, dalších 58 milionů Kč si vyžádá rekonstrukce kolejí zavážecího stroje.

Výstavba dalšího jaderného bloku
Pro další rozvoj jaderné elektrárny Dukovany je zcela zásadní výstavba pátého bloku. Plán vychází z Aktualizované státní energetické koncepce, která předpokládá postupný útlum výroby elektřiny v uhelných elektrárnách a zvyšování důrazu na obnovitelné a jaderných zdroje s jejich přechodným doplněním plynovými zdroji. Úkolem nového bloku je náhrada výkonu té části elektrárny, jejíž provoz by měl po roce 2035 pozvolna skončit. Výstavba nového bloku má podporu vlády České republiky, Kraje Vysočina, sdružení obcí v pásmu 20 km okolo elektrárny Energoregion 2020, sdružení obcí v dosahu 5 km od elektrárny Ekoregion 5 i místního zájmového sdružení Energetické Třebíčsko. Investorem je společnost ČEZ prostřednictvím své dceřiné společnosti a podle původního harmonogramu měla už do konce roku 2020 vyhlásit výběrové řízení na dodavatele a výstavba měla probíhat v letech 2029 až 2036. Stát má být mimo jiné garantem stability legislativního a regulatorního prostředí. V prosinci 2020 však bylo rozhodnuto o odložení termínu vyhlášení výběrového řízení a vznikl nový harmonogram. Podle něj by v roce 2021 mohlo být zveřejněno územní rozhodnutí o novém jaderném bloku, v roce 2021 měla proběhnout soutěž o dodavatele, který by měl být v roce 2022 vybrán. Nejpozději v roce 2029 by se mělo začít s výstavbou, o sedm let později by měla být dokončena investice. Na rok 2037 je plánován konec životnosti reaktorových bloků s možností její prodloužení o deset let. Již od března 2020 má elektrárna povolení ke stavbě dalších dvou jaderných bloků. V březnu roku 2021 bylo sděleno, že rozhodnutí o tendru dostavby elektrárny vyhodnotí až vláda vzešlá z podzimních voleb.

Ekonomické ukazatele
Celkové náklady na realizaci jaderné elektrárny Dukovany činily 25 miliard Kčs (korun československých) a ČEZ uvádí, že do roku 2005 se investice již dvakrát vrátila.

Výrobní ukazatele EDU

Rok2001200220032004200520062007200820092010
Výroba [TWh]13,59313,29913,75513,63213,74414,02513,90714,44813,99514,176
Rok2011201220132014201520162017201820192020
Výroba [TWh]14,36915,02215,57615,37112,60811,95411,86014,25814,48114,297
Koeficient ročního využití za rok 2012 dosáhl 85,51 %.
Zdroje: ČEZ, ČTK, ČSÚ

Technická data EDU
– čtyři bloky VVER 440, typ V 213
– původní elektrický výkon každého bloku: 440 MW
– aktuální dosažitelný výkon elektrárny po modernizaci z let 2005–2012: 4 × 510 MW

Aktivní zóna každého reaktoru obsahuje 349 palivových souborů, 37 regulačních kazet s absorpční a palivovou částí. Každý palivový soubor tvoří 126 palivových prutů s hermeticky uzavřeným palivem. Výška aktivní zóny je 2,5 m, její průměr činí 2,88 m.

Palivo
– uran U235 obohacený přibližně na 4,25 % 
– každoročně se vyměňuje pětina palivových kazet
– vsázka paliva reaktoru má hmotnost 42 tun
– výměna paliva znamená nahrazení čtvrtiny až pětiny objemu, kazety se šest let chladí v sousedním palivovém bazénu, následně jsou přemístěny do meziskladu použitého paliva

Chlazení
– objem chladiva v primárním okruhu: 209 m³
– za hodinu proteče reaktorem 42 000 m³ vody

Technická voda, terciální chlazení
– zdroj technologické vody (především pro chlazení): vodní dílo Dalešice a vyrovnávací nádrž Mohelno
– Dalešice fungují i jako přečerpávací elektrárna o výkonu 475 MW, soustava tak může pružně reagovat na aktuální energetickou potřebu

– elektrárna má 8 chladicích věží: maximální odpar při plném výkonu bloků je 1 m3/s
– studie vodního režimu povodí řeky Jihlavy nad přehradou Dalešice potvrzují dostatečnou kapacitu i pro případnou dostavbu 5. reaktoru, povodí stačí i pro nové bloky s výkonem přes 1 200 MWe

Další jaderná zařízení v areálu elektrárny
– úložiště nízko a středně radioaktivních odpadů
– dva sklady použitého jaderného paliva s celkovou kapacitou 194 obalových souborů

Meteorologické objekty ve službách EDU
– přibližně 1 km severozápadně od areálu elektrárny stojí meteorologická observatoř pro monitoring meteorologických jevů a radiace se stožárem vysokým 136 m pro měření směru a rychlosti větru, teploty a vlhkosti vzduchu v daných hladinách i vertikálního profilu charakteristik turbulence atmosféry s akustickým systémem SODAR-RAS. 

Monitoring a měření pro potřeby jaderné elektrárny Dukovany probíhají podle mezinárodních norem IAEA (International Atomic Energy Agency – Mezinárodní agentura pro atomovou energii). Meteorologická observatoř realizuje rovněž zadání vyplývající z náplně standardních pozemních meteorologických stanic. Podobná observatoř funguje také při jaderné elektrárně Temelín.

Proces spouštění 1. bloku EDU v roce 1985 v datech:
12. února: start reaktoru (zahájení štěpné reakce)         
24. února: připojení turbogenerátoru 1 k rozvodné síti
25. února: připojení turbogenerátoru 2 k rozvodné síti
26. března: dosažení 100 % výkonu bloku
3. května: zahájení zkušebního provozu
3. listopadu: zahájení trvalého provozu bloku    

Zásadní data z historie EDU
1970 Mezivládní dohoda mezi ČSSR a SSSR (30. 4. 1970)
1973 Vládní rozhodnutí o výstavbě dvou bloků VVER 440 V 230
1975 Rozhodnutí o výstavbě čtyř bloků VVER 440 213, pozastavení výstavby
1978 Obnovení výstavby
1979 Zahájení betonáže základové desky
1981 Zřízení koncernového podniku (EDU k. p.).
1982 Osazení tlakové nádoby reaktoru 1. bloku (26. 12. 1982)
1983 Zahájení směnového provozu
1984 Zavážení paliva (31. 12. 1984)
1985 Zahájení zkušebního provozu (3. 5. 1985)
1986 Zkušební provoz 2. a 3. bloku
1987 Zkušební provoz 4. bloku
1988 Kolaudační rozhodnutí pro 1. blok (12. 12. 1988) – trvalé užívání 1. bloku od roku 1989
1993 Vznik struktury dvou ředitelů elektrárny
1994 Ukončení transformace údržby
1995 Zprovoznění meziskladu použitého paliva
1996 Přechod na čtyřletý palivový cyklus
1998 Komplexní projekt zlepšování výkonnosti „Harmonizace“
2001 Mezinárodní bezpečnostní kontrola OSART-2
2003 Zahájen přechod na pětiletý palivový cyklus
2004 Druhá etapa vzniku Úseku jaderné energetiky, samostatná Jaderná elektrárna Dukovany organizačně zaniká
2005 Dokončení modernizace systému měření a regulace bloku č. 3.
2006 Zprovoznění druhého skladu použitého paliva
2007 Vybudováno zařízení systému kontroly biometrických prvků lidí vstupujících do střeženého objektu elektrárny.
2008 První dodávka nejmodernějšího typu jaderného paliva od ruské společnosti TVEL. Počátkem listopadu dorazil do Dukovan nový stator generátoru pro 3. blok o hmotnosti 220 tun.
2009 Modernizovaný 3. blok od května dosahuje nové úrovně výkonu cca 500 MW.
2011 Tři bloky ze čtyř po modernizaci dosáhly v prosinci instalovaného výkonu 510 MW.
2012 Ukončena modernizace všech bloků, instalovaný výkon elektrárny činí 4x 510 MW.
2013 Rekordní roční výroba ve výši 15,576 miliardy kWh.
2013-2016 Zvyšování seizmické odolnosti objektů, modernizace zařízení a systémů řízení a kontrol, posilování bezpečnostních systémů.
2016 Nová provozní licence od Státního ústavu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) na dobu neurčitou pro blok č. 1.
2017 Nová provozní licence od SÚJB na dobu neurčitou pro bloky č. 2, 3 a 4.
2019 Povolení pro použití paliva s vyšším obohacením (4,76 % U235)

Havárie a poruchy
– jediná porucha klasifikovaná podle mezinárodní stupnice INES2:
  počátek 90. z důvodu odpojení elektrárny od vnější sítě v rozvodně Slavětice
  jeden ze tří bloků v provozu nezreguloval programově na tzv. vlastní spotřebu, ale jeho chlazení
  zajistil až start k tomu určených dieselgenerátorů
  nedošlo k žádným škodám

– 1994 požár jednoho z dvojice odbočkových transformátorů 32MVA ve 3. bloku (slouží pro napájení
   vlastní spotřeby bloku), umístěného před budovou strojovny.

– 1996 vznícení acetonových par a následná exploze při revizi 2. bloku
   nebylo zničeno žádné zařízení, nevznikla hmotná škoda
   incident nebyl klasifikován na stupnici havárií

Ekologický přínos EDU
Jaderná elektrárna Dukovany je držitelem certifikátu ISO 14001 – Ekologický podnik. Během provozu v letech 1985–2019 vyprodukovala více než 457 miliard kWh elektřiny, což je energie odpovídající spálení 450 milionů tun hnědého uhlí, které by znamenalo přibližně 570 milionů tun CO2. Zhruba tolik vypustí do ovzduší 5,9 milionu motorových vozidel evidovaných v České republice v průběhu 25 let. Na státem kontrolovaný „jaderný účet“, tedy fond shromažďující prostředky na výstavbu a správu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva, přispívá EDU částkou 55 Kč za každou vyrobenou MWh elektřiny. Denně je to tedy asi 2,6 milionu korun.

Štítky
Elektřina
Legislativa
Ohodnotit článek
1
0

Nechte si to spočítat

Využijte službu Kalkulátor.cz, partnera Energie.cz.

Stačí zadat vaše telefonní číslo a náš specialista vám pomůže najít způsob, jak zbytečně nepřeplácet za energie.

Telefon Ikona
Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Anebo rovnou použijte on-line kalkulačku a zjistěte, kolik můžete ušetřit.