Může za zdražování Evropská energetická burza?

Obrazek

Evropská energetická burza se v poslední době dostává do povědomí veřejnosti v takové míře a souvislostech, až jí to nejspíš není milé.

Jsou jí dávány za vinu současné ceny energií, které se pohybují ve sférách ještě donedávna naprosto nepředstavitelných. Má skutečně takový vliv? A bylo by řešením vyslyšet stále sílící hlasy a na obchodování prostřednictvím burzy rezignovat?

Jak funguje Evropská energetická burza

Evropská energetická burza (její zkratka EEX pochází z anglických slov European Energy Exchange) byla založena v roce 2002 a sídlí v Lipsku v Německu. Jedná se o německou akciovou společnost, která má ze své definice za úkol rozvíjet, provozovat a propojovat bezpečné, likvidní a transparentní trhy s energiemi a souvisejícími produkty, včetně smluv o energetických derivátech, emisních povolenkách, zemědělských produktech a nákladní dopravě. Majoritu ve společnosti má Německá burza AG, od roku 2016 je součástí EEX i Pražská energetická burza (PXE) založená v roce 2007.

Obchodování s energiemi se uskutečňuje s využitím různých produktů nákupu. Na příští den (day-ahead) po jednotlivých hodinách nebo na aktuální den (intra-day), dlouhodobé kontrakty na dodávku elektřiny se prodávají na tzv. futures trhu. Jejich cena bývá obvykle vyšší, neboť zahrnuje i určitou míru rizika, odběratel je ale na sjednanou dobu chráněn před prudkými výkyvy ceny (jeho cena je fixována).

Velkoobchodní cena elektřiny vychází z nákladů takzvané závěrné elektrárny, tedy posledního zdroje vstupujícího do sítě při zvýšené poptávce. V Německu, které je určující i pro český energetický trh, jsou závěrnými aktuálně paroplynové elektrárny, takže cenu elektřiny na společném trhu zásadně ovlivňuje cena zemního plynu.

Důsledky německé zelené politiky

Německo v roce 2010 přijalo politiku Energiewende, tedy odklonu od fosilních paliv a přechodu na obnovitelné zdroje. V rámci tohoto programu postupně uzavřelo většinu svých uhelných elektráren, odstavilo jaderné elektrárny, z nichž poslední tři by měly ukončit činnost na konci letošního roku. S ohledem na současnou situaci teď němečtí představitelé střídavě připouštějí a odmítají možnost tento plán přehodnotit a nechat je ještě nějaký čas v provozu.

Jelikož je výkon solárních a větrných elektráren vlivem počasí a denní doby nestabilní, musí být k dispozici záložní zdroj dodávky elektřiny. Pro tento účel slouží v Německu paroplynové elektrárny, protože i když je plyn fosilním palivem, vykazuje při výrobě elektřiny výrazně nižší emise CO2 než uhlí.

Bohužel dominantním dodavatelem zemního plynu do Německa je Rusko, které v současné době používá tuto strategickou surovinu v podstatě jako zbraň. Historicky se na burze pro stanovení ceny elektřiny využívá vzorec: cena 2 MWh plynu navýšená o součin koeficientu 0,4 a ceny emisní povolenky, která se nyní pohybuje velmi vysoko, nad 88 EUR za tunu CO2. Výsledná hodnota tvoří takzvanou silovou složku elektřiny, za kterou ji dodavatelé nakupují pro své koncové zákazníky.

Selhávání tržních mechanismů

Astronomické částky, které se za elektřinu v současné době platí, nejsou ale ani pro výrobce tak supervýhodné, jak by se na první pohled mohlo zdát. S ohledem na nepředvídatelný vývoj od nich energetické burzy vyžadují finanční záruky ve výši sjednaného kontraktu. Pokud by případně svým závazkům nedostáli, příslušná suma poslouží jako náhrada pro odběratele. Stoupající výše takto vázaných prostředků způsobuje výrobcům problémy s likviditou.

Zájem o nákup elektřiny je přitom velký a přispívají k tomu i těžkosti Francie, která se jako tradiční vývozce elektřiny letos poprvé stala jejím dovozcem. Francouzský energetický mix stojí na jaderných elektrárnách. Neplánovaně se však prodloužila pravidelná odstávka několika bloků z důvodu údržby, další nemohou dosahovat předpokládaných výkonů kvůli nedostatku chladicí vody, který způsobilo sucho, a ze stejných příčin je omezen i výkon tamních vodních elektráren. Země tak nuceně nakupuje elektřinu v zahraničí, zvyšuje tím poptávku Evropy, která i proto musí ve zvýšené míře vyrábět elektřinu z drahého zemního plynu, jehož cenu uměle zvedá svým chováním Rusko.

Klasický tržní mechanismus, kdy je cena zboží, služby nebo komodity průsečíkem mezi nabídkou a poptávkou tak přestává fungovat. Velkoobchodní trh deformuje rostoucí nervozita ohledně zajištění dodávek plynu a potažmo elektřiny vůbec, a před nadcházející topnou sezónou zvlášť.

Ztratila Evropská energetická burza smysl své existence?

Elektřina vyrobená v České republice se prostřednictvím lipské burzy obchoduje od roku 2003. Je však až překvapivé, jak malou část výroby producenti touto cestou prodávají. U ČEZu, největšího výrobce elektřiny v Česku, je to jen kolem pěti procent. Jinak českým obchodníkům prodává přímo s využitím dvoustranných dohod nebo přes elektronickou obchodní platformu. I pro tyto obchody jsou ale určující „burzovní“ ceny. Samotný „odchod“ ČEZu z burzy by se tak na cenách pro české odběratele prakticky neprojevil, řešení musí být komplexnější.

Vláda uvažuje o získání 100procentního podílu ve výrobní části Skupiny ČEZ, kde stát dosud vlastní 70 procent. Znamenalo by to vyplacení minoritních akcionářů za značnou částku, protože akcie ČEZu kontinuálně rostou, a změnu legislativy. Pokud by k takovému kroku skutečně došlo, teoreticky by mohla vláda následně zajistit pro domácí odběratele elektřinu za zvýhodněnou cenu blízkou výrobním nákladům a teprve přebytky prodávat do zahraničí za tržní cenu.

Další diskutovanou možností je vytvoření státního obchodníka s energiemi, který by byl legislativně zaručeným jediným kupujícím pro výrobce a distributory fungujícím na podobném principu jako v předchozím případě. Vývoz s komerčními zisky by realizoval až po uspokojení domácí poptávky za zvýhodněné ceny. Takový zásah do tržního prostředí by ale vyžadoval souhlasné vyjádření Evropské komise. Česká republika je přitom sice čistým vývozcem elektřiny, ale naproti tomu zemní plyn skoro stoprocentně dováží.

Opatření na evropské úrovni

Evropská energetická krize roztáčí inflační spirálu a dospěla do bodu, kdy je třeba komplexnější zásah. Jednotlivé členské státy EU zavedly různá opatření na zmírnění dopadu vysokých cen energií na domácnosti a firmy, ale je třeba eliminovat příčinu současného stavu.

Premiér Petr Fiala 29. srpna v Praze jednal s německým kancléřem Olafem Scholzem o možném oddělení cen elektřiny a zemního plynu a shodli se na nutnosti celoevropského řešení. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela k tématu na 9. září svolává mimořádné jednání Rady ministrů EU pro energetiku, kde chce navrhnout stanovení maximální ceny zemního plynu pro výrobu elektřiny. Ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka už 28. srpna prohlásil, že pokud se nepodaří zastropovat ceny energií v celé EU, sáhne k tomuto opatření Česká republika sama. A ministr spravedlnosti Pavel Blažek se zavázal nalézt k touto řešení příslušné právní cesty.

Ohodnotit článek
1
0

 

Líbil se vám naše články? Budeme vás na ně upozorňovat.

Zanechte nám svůj e-mail a upozornění na každou novinku vám odešleme přímo do schránky.

Email Ikona

Podobné články

Reklamní sdělení

Na Centropol se můžete spolehnout.

Díky naší konzervativní nákupní strategii jsme elektřinu i plyn nakoupili včas. Pomáháme těm, které jejich dodavatelé zklamali, a jsme tu i pro všechny, kdo chtějí dodavatele změnit. Pokud Vás zajímá naše nabídka, nechte nám své telefonní číslo a my se Vám ozveme. Možná to bude nějaký čas trvat, protože aktuálně je zájem o naše služby obrovský.

Dozvědět se více

Odesláním formuláře berete na vědomí podmínky zpracování osobních údajů.

Nechte si to spočítat

Využijte službu Kalkulátor.cz, partnera Energie.cz.

Stačí zadat vaše telefonní číslo a náš specialista vám pomůže najít způsob, jak zbytečně nepřeplácet za energie.

Telefon Ikona
Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Anebo rovnou použijte on-line kalkulačku a zjistěte, kolik můžete ušetřit.