Lex OZE III doplácí na přílepky

Obrazek

Lex OZE III by se měl vrátit do původní podoby bez přílepků o dotacích pro solární parky.

Novelu energetického zákona, označovanou jako Lex OZE III, zhodnotil senátní Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Členové výboru svým usnesením přijali pozměňovací návrh, aby ze znění normy byly vypuštěny pasáže věnované omezení výše dotací pro fotovoltaické elektrárny, které do textu na poslední chvíli doplnilo Stanjurovo ministerstvo financí. Výbor pak vydal doporučení, aby Senát vrátil Lex OZE III s touto úpravou zpět poslancům. Plenární zasedání, kde by se senátoři novelou měli zabývat, je svolané na 22. ledna.

Primárně se Lex OZE III věnuje agregaci a akumulaci

Nová norma je vlastně transpozicí unijních předpisů zaměřených na obnovitelné zdroje energie a na energetický trh EU do právního řádu České republiky, která nebyla provedena v požadovaném termínu, což začátkem října vyústilo ve výtku ze strany Evropská komise. Lex OZE III projednávaný se zhruba čtyřletým zpožděním oproti unijním lhůtám upravuje podmínky pro zachování rovnováhy v elektrizační soustavě s využitím dostupných forem ukládání elektrické energie do bateriových úložišť nebo její přeměnou, věnuje se i řízení spotřeby a posiluje také ochranu spotřebitele. Je proto dvojnásob žádoucí, aby co nejdříve zdárně prošel kompletním schvalovacím procesem.

Tomu ale příliš nepomohly přílepky týkající se systému dotací pro solární parky. Lex OZE III tak kromě hlavního věcného záměru obsahuje i pasáže motivované snahou pomoci státnímu rozpočtu snížením objemu finančních prostředků vydávaných na podporu fotovoltaických elektráren. Dotace jsou vypláceny od roku 2010 a pohybují se kolem 40 miliard korun ročně. S výjimkou období od října 2022 do konce roku 2023, kdy je v plné výši hradil stát, se na tyto náklady víceméně rovným dílem skládá státní rozpočet a spotřebitelé poplatkem za každou odebranou megawatthodinu.

Podle navrhovaného znění Lex OZE III by solární parky s výkonem nad 30 kilowattů, které byly zprovozněné mezi lety 2009 a 2011, procházely individuálním posouzením ziskovosti. Kontroly by měly být věcí samotných provozovatelů elektráren podobně jako například daňová přiznání a výkazy zpracované daným subjektem by následně prověřilo ministerstvo financí. Hlavním kontrolovaným parametrem by přitom bylo takzvané vnitřní výnosové procento – tedy efektivita provozu každého zařízení s dotací.

Aktuální povolená maximální výnosnost činí 8,4 procenta, ministr financí Stanjura je ale přesvědčen, Evropská komise Česku již dříve schválila možnost pravidla zpřísnit a výnosnost snížit až na 6,3 procenta. Současně zákon ukládá majitelům fotovoltaik od výkonu 30 kWp povinnost vyčíslit návratnost výrobny nikoli po dobu 20 let, jak tomu bylo doposud, ale až do konce její životnosti.

Jaký bude další osud novely?

Připomeňme, že zákon se dvěma zmíněnými pozměňovacími návrhy týkajícími se krácení dotací pro starší fotovoltaické elektrárny schválil Parlament těsnou většinou vloni v prosinci. Zněním Lex OZE III nejsou nadšeni ani poslanci stran vládní koalice, řada českých majitelů dotčených solárních parků opakovaně deklarovala, že jsou připraveni případné změny pro vyplácení dotací napadnout u Ústavního soudu, a objevily se právní výklady, že navrhované úpravy skutečně porušují některé ústavněprávní principy. 

Kriticky se k návrhům vyjadřovali i zástupci asociací z oboru zelené energetiky, k jejich odmítnutí písemně vyzvali rovněž velvyslanci Rakouska, Německa a Norska odkud mimo jiných zemí pocházejí vlastníci tuzemských fotovoltaických výroben elektřiny. Tři z nich koncem loňského roku informovali ministerstvo financí, že po přijetí kontroverzní novely energetického zákona přistoupí k podání arbitrážních žalob pro porušení dohody o ochraně investic.

Například zástupce rakouské společnosti Enery se nechal slyšet, že chystaný krok je porušením spravedlivého a rovnocenného zacházení, jakož i legitimního očekávání, které si investor v době své investice vytvořil. Ministr financí Stanjura všechny námitky odmítl s tím, že na základě svých právních analýz se vláda arbitráží ani žalob neobává. Nejedná se podle něj ani o právní retrospekci, nýbrž o pouhé zpřísnění kontroly finančních prostředků poskytovaných daňovými poplatníky.

Jestliže se plénum Senátu bude řídit doporučením Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a Lex OZE III skutečně vrátí zpět do Poslanecké sněmovny, bude o něm Parlament znovu hlasovat. K přehlasování senátního veta je nutné dosáhnout nadpoloviční většiny všech poslanců a koalice takovou většinou stále disponuje. V případě schválení legislativní normy Parlamentem zákon podepíše předsedou Poslanecké sněmovny, poté jej musí podepsat ještě prezident republiky a předseda vlády, načež je zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů České republiky. Zda to bude i případ kontroverzního lex OZE III, zanedlouho zjistíme.

Štítky
Ohodnotit článek
2
0

 

Líbil se vám naše články? Budeme vás na ně upozorňovat.

Zanechte nám svůj e-mail a upozornění na každou novinku vám odešleme přímo do schránky.

Email Ikona

Podobné články

Reklamní sdělení

Na Centropol se můžete spolehnout

Díky naší konzervativní nákupní strategii jsme elektřinu i plyn nakoupili včas. Pomáháme těm, které jejich dodavatelé zklamali, a jsme tu i pro všechny, kdo chtějí dodavatele změnit. Pokud Vás zajímá naše nabídka, nechte nám své telefonní číslo a my se Vám ozveme. Možná to bude nějaký čas trvat, protože aktuálně je zájem o naše služby obrovský.

Dozvědět se více

Odesláním formuláře berete na vědomí podmínky zpracování osobních údajů.

Nechte si to spočítat

Využijte službu Kalkulátor.cz, partnera Energie.cz

Stačí zadat vaše telefonní číslo a náš specialista vám pomůže najít způsob, jak zbytečně nepřeplácet za energie.

Telefon Ikona
Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Anebo rovnou použijte on-line kalkulačku a zjistěte, kolik můžete ušetřit.