Lex OZE 2 sotva vyšel a už se řeší Lex OZE 3

Novela energetického zákona Lex OZE 2 od začátku července umožní vznik energetických společenství a faktické regionální sdílení výroby i spotřeby elektrické energie především z obnovitelných zdrojů. Předpokládá se, že v první polovině roku 2024 se budou energetická společenství zakládat a spustí se administrativní procesy jako například registrace u Energetického regulačního úřadu (ERÚ), aby získala oficiální statut.

K 1. červenci by měla být spuštěna prvotní fáze fungování Elektroenergetického datového centra (EDC), což je nezbytný předpoklad pro rozvoj komunitní energetiky. Tím okamžikem energetická společenství budou moci sdílet svou vyrobenou elektřinu. Lex OZE 2 předpokládá sdílení elektřiny na neziskovém principu na úrovni bytového domu, sídliště, vesnice, města nebo většího územního celku.

Prostřednictvím institutu takzvaného aktivního zákazníka je možné sdílet vyrobenou elektřinu nejen v rámci energetických společenství, ale také přímo mezi zákazníky. V tomto ohledu patří Česká republika k průkopníkům mezi zeměmi EU, které zpravidla sdílení elektřiny mimo společenství neumožňují.

Sdílení elektřiny bude zaváděno postupně, protože celý proces se neobejde bez úpravy regionálních rozvodných sítí. Musí se zásadně proměnit, aby zvládaly nárazový přísun elektřiny z mnoha menších zdrojů, porostou nároky na řízení jejího přenosu i spotřeby, bude nutná modernizace transformačních stanic a dalších zařízení. Vyúčtování sdílené elektřiny předpokládá zpracovávání velkého množství dat a změny v činnosti a fungování celé řady účastníků trhu s elektřinou. To vše bude vyžadovat ohromné investice a také čas. Jen u samotného EDC se s plným provozem počítá až v roce 2026.

Lex OZE 2 je součástí plánů na co nejefektivnější využití energie z obnovitelných zdrojů, aby se snižovala závislost na drahých fosilních palivech. Má také motivovat k lokálním investicím do rozvoje větrných a velkých fotovoltaických elektráren jako významného prvku pro posilování energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky.

Další novela energetického zákona, která na Lex OZE 2 navazuje a kterou nyní Ministerstvo průmyslu a obchodu pustilo do mezirezortního připomínkového řízení, je do značné míry transpozicí legislativy Evropské unie. Věnuje se především rozvoji moderní elektroenergetiky, má se stát právním rámcem pro oblast ukládání elektřiny, agregace, flexibility a na zřeteli má i zvýšenou ochranu zákazníků.

Lex OZE 3 je již osmou novelou energetického zákona z dílny současné vlády a jejím přijetím by měl být eliminován skluz v přijímání evropské legislativy. Definuje zařízení a postupy pro akumulaci elektřiny, které umožní přebytečnou elektřinu „uskladnit“ v jiné formě energie pro následnou opětovnou přeměnu na elektřinu při pozdějším využití v jednom předávacím místě. Díky tomu bude možné lépe regulovat jak vlastní výrobu, tak i spotřebu.

Celá budoucí energetika se přitom decentralizuje. Do sítě se připojí desítky i stovky tisíc výrobních zdrojů s nepravidelnou a nesnadno predikovatelnou produkcí elektřiny. Východiskem z této roztříštěnosti, kterou by prakticky nebylo možné řídit, je princip agregace. Ten spočívá v tom, že se několik výrobců sdruží do větších celků, které budou elektřinu vyrábět i spotřebovávat efektivněji, a hlavně s větší mírou předvídatelnosti. Ve skupině budou zastoupeny například větrné i fotovoltaické elektrárny či bioplynky, které se budou při výrobě vzájemně doplňovat a operativně regulovat i akumulaci produkce a následnou spotřebu jednotlivých odběratelů ve sdružení.

Předpokladem pro takové řízení je flexibilita elektroenergetiky. Ta by měla agregátorovi, což bude fyzická nebo i právnická osoba, umožnit řízené změny odběru nebo dodávky elektřiny prostřednictvím přenosové soustavy. V určitém časovém úseku tak v reakci na množství elektřiny v systému, poptávku a s tím související cenové změny bude provádět úpravy oproti sjednanému či předpokládanému průběhu odběru nebo dodávky elektřiny. Je to nástroj pro eliminaci energetických špiček, které se vyskytují v době vysoké poptávky, a rovnoměrné rozložení spotřeby energie v průběhu dne.

Lex OZE 3 rovněž zavádí několik opatření posilujících pozici zákazníka. Zásadní novinkou je možnost ukončit smluvní vztah s obchodníkem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. Lze ji považovat za legislativní reakci na krachy dodavatelů energií ze závěru roku 2021, kdy zejména Bohemia Energy dostala do problémů téměř milion domácností.

Novela také ukládá dodavatelům energií s nejméně 200 000 odběrných míst povinnost poskytnout zájemcům s průběhovým měřidlem spotřeby smlouvu s dynamickou cenou. Taková cena je přímo vázaná na krátkodobé trhy a aktuálně umožňuje zákazníkům profitovat z klesajících velkoobchodních cen energií. Dodavatel ovšem bude povinen zákazníka informovat o výhodách a rizicích dynamické ceny, protože když velkoobchodní cena roste, zákazník to okamžitě pocítí.

Konzervativní strategie, kdy obchodník nakupuje na velkoobchodních trzích průběžně, zákazníka chrání při růstu cen, protože vyšší cena z určitého období nákupu je mírněna nižší cenou, za níž se nakupuje jindy. Naopak pokles burzovních cen se v konečných cenících pro odběratele projevuje se zpožděním, než se do celkové spotřeby promítne delší období nákupu komodity s nižší cenou.