Jak funguje pasivní dům

Obrazek

Pasivní dům nebo energeticky pasivní dům je označení pro budovu, která odpovídá parametrům energeticky úsporného provozu.

Kritéria požadovaná v České republice pro pojem pasivní dům (definovaná pro mírný klimatický pás)

Z jakých materiálů se pasivní dům staví

Možností je celá řada od klasických tvarovek typu Ytong přes ty se sendvičovou konstrukcí kombinující výhody železobetonu a třeba expandovaného polystyrenu až k dřevěným nebo betonovým panelům. Ty mají výhodu v tom, že výroba prefabrikátů není ovlivněna počasím, mohou být rovnou opatřeny izolací, a hlavně přípravou na vnitřní technologické rozvody, takže odpadá jejich dodatečné vytváření po dokončení hrubé stavby. Jednodušší je také propojení s dalším vybavením domu, jako jsou otopná tělesa a kotel, vodovodní baterie a kompletní sanita, vypínače a podobně. Celá realizace se tím samozřejmě významně urychlí, nehledě na fakt, že osazení panelu je časově méně náročné než kladení jednotlivých tvarovek.

Příprava stavby

Vše začíná kvalitní přípravou projektu a následně i pozemku pro navržený dům. Ta se liší podle jeho charakteru, zda je rovinatý, nebo členitý, jeho orientace vůči světovým stranám, směru převládajících větrů, zda se jedná o solitér či součást stávající zástavby. Pasivní domy se staví na rovině, s ochranou svahu nebo přímo do svahu zapuštěné. Každý ze způsobů přináší určité konstrukční výhody a nevýhody a ovlivňuje i volbu technologií pro co nejúspornější provoz domu.

Realizace

Začíná se zpravidla základovou deskou, na níž se následně osazují jednotlivé díly, ať už tvarovky nebo dřevěné či betonové panely. Následuje schodiště, stropní desky, dalších podlaží, střešní konstrukce a hrubá stavba je dokončena. Po jejím uzavření osazením oken a přicházejí na řadu vnitřní práce v podobě elektroinstalace, topení, vody a odpadů, připojení k inženýrským sítím.

Domovní rozvody

V pasivních domech je velmi důležité věnovat velkou pozornost rozvodům vody, energií a případně i plynu. Je potřeba dobře vyřešit hlavně prostupy. Rozvody by měly co nejméně narušovat obálku objektu, je nutné soustředit se na všechny detaily a ošetřit každý otvor a prostup, aby nedocházelo k nežádoucímu úniku vzduchu.

Izolace u pasivních domů

O izolaci v souvislosti s bydlením uvažujeme obvykle s ohledem na úniky tepla z domu či bytu nebo naopak s pronikáním vody a vlhkosti do objektu. Pasivní dům chápe problematiku izolace komplexně, z hlediska tepelného komfortu, odstínění hluku, ale i nastavení konkrétních parametrů vzduchu uvnitř objektu, jeho optimální vlhkosti, saturace kyslíkem a omezení nežádoucích pachů. Všechny tyto faktory ovlivňují kvalitu bydlení a jejich nesoulad vytváří rušivé podněty, které mohou vést k nepříjemným pocitům a při dlouhodobém působení až ke zdravotním potížím. Typické vnitřní mikroklima pasivního domu přitom zaručuje neustálý přívod čerstvého vzduchu, minimální rozdíly teplot bez průvanu, optimální vlhkost vzduchu, omezenou prašnost díky účinné filtraci a sníženou hlučnost oproti větrání okny.

Systém řízeného větrání

Tajemství nízké energetické náročnosti pasivních domů tkví kromě projektu zohledňujícího přírodní podmínky na pozemku (převládající směr větru, orientace objektu podle slunečního svitu), dispozice stavby a použitých materiálů také v moderních technologiích. Zejména v systému řízeného větrání s rekuperací. Jinými slovy jde o zpětné využití tepla odváděného z budovy. Rekuperační jednotka prostřednictvím výměníků odebírá teplo z odváděného vzduchu (nebo vody), ohřívá jím při filtrování přiváděný čerstvý vzduch a snižuje tím i jeho vlhkost. Rekuperační princip je součástí většiny systémů aktivního řízeného větrání. Napomáhá tak k výrazným úsporám energie a přispívá k omezování vzniku plísní v objektu.

V našich klimatických podmínkách přitom není nutné, aby pasivní domy měly doplňkové chladicí zařízení v podobě například klimatizace. Rekuperační jednotky obvykle disponují i režimem pro letní sezónu, kdy odpadní vzduch obchází výměník tepla přes takzvaný by-pass a nasávaný chladný vzduch neohřívá. Během noci se tak objekt ochladí venkovním vzduchem a takto získanou teplotu si díky kvalitní izolaci udrží během celého následujícího dne.

Blower-door test

Vzduchotěsnost je pro pasivní dům naprosto zásadní. Netěsnostmi v konstrukci běžných staveb uniká velké množství tepla. Aby se předešlo těmto tepelným ztrátám, provádí se v pasivních domech standardizovaný test vzduchotěsnosti. V praxi vypadá tak, že se do dveří v obvodové stěně natěsno instaluje rám s plachtou a regulovatelným ventilátorem o velkém průměru. Připojí se měřicí sondy a ventilátor následně vytvoří přetlak nebo podtlak. Sondy monitorují, jaký objem vzduchu projde přes konstrukci budovy během jedné hodiny. Aby pasivní dům testem úspěšně prošel, mělo by výsledné číslo být 0,6 a menší. To znamená, že během jedné hodiny se v domě vymění 60 % vzduchu. Pro srovnání, u běžných domů se toto číslo pohybuje mezi 7 až 12.

Štítky
Ohodnotit článek
0
0

 

Líbil se vám naše články? Budeme vás na ně upozorňovat.

Zanechte nám svůj e-mail a upozornění na každou novinku vám odešleme přímo do schránky.

Email Ikona

Podobné články

Reklamní sdělení

Na Centropol se můžete spolehnout.

Díky naší konzervativní nákupní strategii jsme elektřinu i plyn nakoupili včas. Pomáháme těm, které jejich dodavatelé zklamali, a jsme tu i pro všechny, kdo chtějí dodavatele změnit. Pokud Vás zajímá naše nabídka, nechte nám své telefonní číslo a my se Vám ozveme. Možná to bude nějaký čas trvat, protože aktuálně je zájem o naše služby obrovský.

Dozvědět se více

Odesláním formuláře berete na vědomí podmínky zpracování osobních údajů.

Nechte si to spočítat

Využijte službu Kalkulátor.cz, partnera Energie.cz.

Stačí zadat vaše telefonní číslo a náš specialista vám pomůže najít způsob, jak zbytečně nepřeplácet za energie.

Telefon Ikona
Odesláním formuláře souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Anebo rovnou použijte on-line kalkulačku a zjistěte, kolik můžete ušetřit.