Kapacitní mechanismus zatím na 10 let

Umožní, aby byly k dispozici záložní zdroje a další opatření pro případy výpadků výroby elektřiny nebo mimořádně vysoké spotřeby. Kapacitní mechanismus je součástí plánů na zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny i úvah o budoucí podobě regulovaných cen. Jde o finanční nástroj, který má zajistit, aby v elektrizační soustavě byl k dispozici dostatek výkonu i ve chvílích, kdy nefouká, nesvítí, roste spotřeba nebo dojde k výpadku významného zdroje.

Kapacitní mechanismu tak primárně neznamená podporu samotné výroby elektřiny, ale platbu za připravenost. Provozovatel zdroje, bateriového úložiště, zařízení pro řízení spotřeby nebo jiný účastník mechanismu se zaváže, že bude v kritické situaci schopen dodat výkon nebo snížit odběr. Za tuto disponibilitu získá kapacitní platbu.

Evropská komise schválila český kapacitní mechanismus 16. července 2026. Český režim je významný i z evropského hlediska: jde o první kapacitní mechanismus schválený podle rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu, tedy podle pravidel CISAF. Opatření má fungovat deset let od července 2026 a jednotlivé kapacitní smlouvy mohou být uzavírány až na patnáct let. První období, pro které budou přidělovány dohody o kapacitě, připadá na listopad 2030 až říjen 2031. Od formálního schválení k prvnímu dodávkovému období je tedy relativně dost času na přípravu aukcí, nastavení podmínek i vyjasnění způsobu, jak se náklady promítnou do plateb odběratelů.

Důvodem, proč se kapacitní mechanismus zavádí, je především očekávaný útlum uhelných zdrojů a obava, že samotný trh s elektřinou nemusí včas zajistit dostatečné investice do nových řiditelných a flexibilních kapacit. Na běžném trhu zdroje vydělávají na tom, že vyrábějí a prodávají elektřinu. V budoucí energetice procházející současnou bezprecedentní reformou ale mohou být některé zdroje důležité pro bezpečnost soustavy i pouze tehdy, když budou vyrábět jen několik desítek nebo stovek hodin ročně.

Bez dodatečného příjmu by jejich výstavba nebo udržování v provozu nebyly rentabilní. Kapacitní mechanismus, lépe řečeno kapacitní platba, proto funguje pro investory jako záruka, že systém zafinancuje režim, kdy zařízení bude v podstatě „ležet ladem“, ovšem připraveno poskytnout daný výkon v každém okamžiku, kdy si to stav soustavy vyžádá.

Ve schváleném českém modelu má být kapacitní mechanismus technologicky otevřený. Do aukcí se budou moci zapojit stávající i nové výrobní zdroje, zařízení pro ukládání elektřiny, přeshraniční kapacita i odezva na straně spotřeby. Podpora má být přidělována v soutěžních nabídkových řízeních podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Účastníci budou soutěžit o výši požadované podpory za dostupný výkon, přičemž přesná výše budoucích nákladů bude záviset na výsledku aukcí a na potřebách systému. Evropská komise pro takto nastavený kapacitní mechanismus uvádí celkový rozpočet v rozmezí 3,1 až 6,2 miliardy eur, tedy přibližně 75 až 150 miliard korun za celé období jeho fungování.

Jak se kapacitní mechanismus projeví ve vyúčtování za elektřinu? Zatím není zřejmé, zda půjde o samostatně pojmenovanou fakturační položku, nebo zda budou náklady zahrnuty do některé z již existujících regulovaných složek ceny elektřiny. Oficiální dokumenty nicméně uvádějí, že kapacitní mechanismus bude financován ze spotřebitelských poplatků. Odborné odhady pracují s dopadem zhruba ve výši 2 až 4 EUR/MWh, což při orientačním přepočtu odpovídá asi 50 až 100 Kč/MWh.

Předpokládané platby podle roční spotřeby domácnosti

Tabulka pracuje s orientačním odhadem, nikoli se schválenou sazbou. Přesná výše poplatku zatím není známa a bude záviset na výsledku budoucích aukcí i na tom, jak velký objem kapacity bude potřeba nasmlouvat.

Náklady na kapacitní mechanismus mají být hrazeny odběrateli elektřiny, ale forma jejich promítnutí do vyúčtování dosud nebyla definitivně stanovena. V praxi lze očekávat, že podrobnosti se objeví až v návaznosti na cenová rozhodnutí regulátora a na konkrétní nastavení systému před náběhem prvního dodávkového období kolem roku 2030.

Česko není v Evropě výjimkou a kapacitní mechanismus v různé formě využívají v řadě zemí EU. Jejich společným cílem je řešit zdrojovou přiměřenost, tedy zajistit, aby měl systém dostatek disponibilního výkonu i v krizových okamžicích. Kapacitní mechanismus se využívá tam, kde samotný trh s elektřinou nedává dostatečnou jistotu budoucí dostupnosti výkonu.

Zároveň však nejde o beznákladové řešení. Platby za kapacitu se nakonec promítají do účtů odběratelů, a proto je důležité, aby byly nastaveny transparentně, soutěžně a jen v rozsahu, který je skutečně nezbytný. Kapacitní mechanismus má často národní specifika: někde jde o centrální aukce na kapacitu, jinde o strategické rezervy nebo certifikátové systémy.

Kapacitní mechanismus v Evropě

Kapacitní mechanismus schválený Evropskou komisí je obecný tržní nástroj, v němž mají v aukcích soutěžit různé technologie – elektrárny, baterie, řízení spotřeby i přeshraniční kapacity. Vítězové budou dostávat platby za disponibilitu výkonu, nikoli za provoz konkrétní předem určené elektrárny nebo konkrétních bloků.

Zachování provozu v uhelné elektrárně Chvaletice vychází z jiného principu. Analýza společnosti ČEPS z ledna 2026 řešila plánované odstavení elektráren skupiny Sev.en a jeho dopad na bezpečnost přenosové soustavy už od roku 2027. Podle této analýzy je nutné dočasně zachovat dva ze čtyř bloků elektrárny Chvaletice především kvůli systémové stabilitě: regulaci napětí a jalového výkonu, řízení elektrických toků a schopnosti obnovy soustavy po blackoutu. ČEPS přitom současně uváděl, že z hlediska samotné výroby elektřiny a výkonové rovnováhy nedostatek elektřiny nehrozí, problémem je provozní stabilita přenosové soustavy.

Zdůvodnění je důležité i kvůli financování. Pro kapacitní mechanismus se předpokládá financování prostřednictvím spotřebitelských poplatků a první dodávkové období má začít až v listopadu 2030. U Chvaletic má naopak ekonomické aspekty případného provozu nad rámec licence posuzovat ERÚ a stanovit případnou kompenzaci v režimu energetického zákona. Kapacitní mechanismus a dočasné zachování části Chvaletic tak řeší dva různé problémy: první má zajistit budoucí dostatek disponibilního výkonu, druhé aktuální provozní stabilitu české přenosové soustavy.

Vzájemné porovnání popsaných opatření

Autor: Redakce