Regulované ceny určuje Energetický regulační úřad (ERÚ).
Na regulované ceny ERÚ každoročně vydává cenové výměry (dříve cenová rozhodnutí) podle energetického zákona č. 458/2000 Sb. Proces probíhá tak, že ERÚ zveřejní návrhy cenových výměrů a zahájí veřejný konzultační proces s odbornou veřejností, provozovateli soustav, dodavateli a zástupci spotřebitelů. Tento proces probíhá obvykle v říjnu–listopadu. Finální cenové výměry pro regulované ceny musí být vydány do konce listopadu, aby platily od 1. ledna následujícího roku. Pokud dojde ke změně podmínek (např. státní dotace na POZE), ERÚ může vydat mimořádný výměr.
Regulované ceny rostou vcelku mírně
ERÚ 28. října vyhlásil regulované ceny pro následující rok. Návrh zatím nepočítá s odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie (POZE: 495 Kč bez DPH za MWh elektřiny). Tento poplatek může být v souladu s prohlášením představitelů vznikající vlády upraven, případně zcela „odpuštěn“ v průběhu následujícího roku. Podle aktuálního návrhu se regulované ceny v komoditě elektřina liší oproti poplatkům v roce 2025 o 1,1 procenta, v komoditě zemní plyn jsou regulované ceny vyšší v průměru o 4,7 procenta.
Historie a legislativní rámec
Koncept zahrnující regulované ceny v celkových cenách energií se začal formovat již v 90. letech minulého století. Tedy se postupně začal rozpadat státní monopol na prodej a dodávku energií a připravovalo se oddělení obchodní a distribuční části ceny. Klíčovým milníkem bylo přijetí energetického zákona č. 458/2000 Sb., který od roku 2001 formálně zavedl regulovanou složku ceny elektřiny a zemního plynu a pravomoc stanovovat regulované ceny svěřil ERÚ. Od té doby jsou každoročně vydávána cenová rozhodnutí, která určují regulované ceny pro následující rok.
Časová osa liberalizace a vývoje regulovaných složek
- 1990–1995: Rozpad centrálně řízeného systému, vznik regionálních distribučních společností, první kroky k oddělení výroby, distribuce a obchodu.
- 1998–1999: Přijetí směrnic EU o liberalizaci trhu, zahájení separace obchodní a distribuční části ceny v ČR.
- 2000: Energetický zákon č. 458/2000 Sb. – jasná definice regulovaných složek a pravomocí ERÚ, účinnost od 1. 1. 2001.
- 2002–2006: Postupné otevírání trhu, možnost volby dodavatele elektřiny pro všechny zákazníky od roku 2006.
- 2010–2015: Stabilizace procesu regulace, zavedení podpory obnovitelných zdrojů (POZE) jako součásti regulované platby.
- 2020–2025: Dynamický vývoj velkoobchodních cen, prudký meziroční růst výše regulované platby v roce 2024, příprava nové metodiky pro období 2026–2030.
Struktura regulované složky
Regulovaná složka ceny elektřiny zahrnuje cenu za distribuované množství, poplatek za rezervovaný příkon (jistič), příspěvek na podporované zdroje energie (POZE), platbu za systémové služby správce přenosové soustavy, cenu za provoz nesíťové infrastruktury na činnost Operátora trhu (OTE), ERÚ a Elektroenergetického datového centra a daň z elektřiny. U plynu jde o cenu za distribuci odebraného plynu, stálý měsíční plat za rezervovanou kapacitu pro správce plynofikační soustavy a cenu za činnost OTE.
Vývoj podílu regulované složky na ceně
Podíl regulované složky na celkové ceně energií se v čase měnil:
- 2001: Elektřina cca 30 %, plyn 15 %
- 2010: Elektřina 35 %, plyn 20 %
- 2020: Elektřina 45 %, plyn 25 %
- 2024–2025: Elektřina 50 %, plyn 25 %
Největší skok nastal v roce 2024, kdy regulovaná složka elektřiny vzrostla meziročně o 60–66 % a u plynu o 40 %. Důvodem byl návrat poplatku na POZE po jeho dočasném odpuštění v době od října 2022 až do konce roku 2023 jako součást vládního balíčku opatření proti vysokým cenám energií, vyšší náklady na provoz sítí a inflace.
Regulované ceny v letech 2022 – 2025 na modelových příkladech




Klíčové faktory ovlivňující regulovanou složku
- Investice do sítí (modernizace, digitalizace, bezpečnost)
- Inflace a růst provozních nákladů
- Objem spotřeby (nižší odběr zvyšuje podíl fixních nákladů)
- Příspěvek na POZE
- Efektivita provozovatelů (motivační prvky mohou snižovat náklady)
- Povolená míra výnosnosti kapitálu (WACC)
- Dotace ze státního rozpočtu
- Nastavení regulační metodiky ERÚ
Regulované složky cen energií jsou výsledkem dlouhodobého vývoje trhu, legislativních změn a ekonomických tlaků. Jejich správné nastavení je zásadní pro stabilitu trhu, dostupnost energií a ochranu spotřebitelů. V příštích letech lze očekávat spíše růst regulovaných cen, který bude reflektovat investiční potřeby sektoru a inflační vývoj, ale zároveň bude pod větší veřejnou kontrolou a s důrazem na transparentnost procesu.
Srovnání s Evropou
Česká republika patří ke státům EU s vyšší koncovou cenou elektřiny – v roce 2024 měla šestou nejvyšší. Vysoké ceny jsou způsobeny zejména podílem daní a regulovaných složek. Nicméně například v Dánsku tvoří daně až 70 % ceny, zatímco v Německu jsou částečně odpuštěny. Průměrná cena elektřiny v ČR v roce 2024 činila 0,2511 EUR/kWh, což je nad průměrem EU (0,2151 EUR/kWh).
Výhled do budoucna
Rokem 2026 počíná regulační období (2026-2030) determinované nutnými vyššími investicemi vyžadovanými probíhající decentralizací energetiky spojenou s rozšiřováním a modernizací energetické infrastruktury. Bude také platit nová metodika cenové regulace, která omezuje růst regulovaných cen na úroveň inflace plus maximálně 1–2 %. Zároveň zavádí motivační prvky na podporu investic do modernizace sítí a zohlednění potřeb aktivních odběratelů. ERÚ plánuje stabilní růst regulovaných cen v letech 2026–2030 s důrazem právě na investice do infrastruktury a bezpečnost dodávek.