Regulované platby určuje Energetický regulační úřad (ERÚ).
Na regulované platby vydává ERÚ každoročně v souladu s energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. a zákonem o cenách cenové výměry (dříve cenová rozhodnutí), které určují jejich výši pro následující rok. Proces probíhá tak, že ERÚ zveřejní návrhy cenových výměrů a zahájí veřejný konzultační proces s odbornou veřejností, provozovateli soustav, dodavateli a zástupci spotřebitelů. Tento proces probíhá obvykle v říjnu a listopadu. Finální cenové výměry pro regulované platby musí být vydány do konce listopadu, aby platily od 1. ledna následujícího roku. Pokud dojde ke změně podmínek (např. státní dotace na POZE), ERÚ může vydat mimořádný výměr.
Regulované platby rostou jen mírně
ERÚ 30. října seznámil veřejnost s tím, jak si představuje regulované platby pro následující rok. Návrh zatím nepočítá s odpuštěním poplatku za podporované zdroje energie (POZE: 495 Kč bez DPH za MWh elektřiny). Tento poplatek může být v souladu s prohlášením představitelů vznikající vlády upraven, případně zcela „odpuštěn“ (jako v období od října 2022 do konce roku 2023) ještě během veřejného konzultačního procesu k cenovému výměru nebo v průběhu následujícího roku.
Podle předloženého návrhu se regulované platby v komoditě elektřina liší oproti poplatkům v roce 2025 jen o desetiny procent, v komoditě zemní plyn jsou regulované platby vyšší v průměru přibližně 7,5 procent.
Historie a legislativní rámec
Koncept zahrnující regulované platby v celkových cenách energií se začal formovat již v 90. letech minulého století. Tehdy se postupně začal rozpadat státní monopol na prodej a dodávku energií a připravovalo se oddělení obchodní a distribuční části ceny. Klíčovým milníkem bylo přijetí energetického zákona č. 458/2000 Sb., který od roku 2001 formálně zavedl regulovanou složku ceny elektřiny a zemního plynu a pravomoc stanovovat regulované platby svěřil ERÚ. Od té doby jsou každoročně vydávána cenová rozhodnutí, která určují regulované platba pro následující rok.
Časová osa liberalizace a vývoje regulovaných složek
- 1990–1995: Rozpad centrálně řízeného systému, vznik regionálních distribučních společností, první kroky k oddělení výroby, distribuce a obchodu.
- 1998–1999: Přijetí směrnic EU o liberalizaci trhu, zahájení separace obchodní a distribuční části ceny v ČR.
- 2000: Energetický zákon č. 458/2000 Sb. – jasná definice regulovaných složek a pravomocí ERÚ, účinnost od 1. 1. 2001.
- 2002–2006: Postupné otevírání trhu, možnost volby dodavatele elektřiny pro všechny zákazníky od roku 2006.
- 2010–2015: Stabilizace procesu regulace, zavedení podpory obnovitelných zdrojů (POZE) jako součásti regulované platby.
- 2020–2025: Dynamický vývoj velkoobchodních cen, prudký meziroční růst výše regulované platby v roce 2024, příprava nové metodiky pro období 2026–2030.
Struktura regulované složky
Regulovaná složka ceny elektřiny zahrnuje cenu za distribuované množství, poplatek za rezervovaný příkon (jistič), příspěvek na podporované zdroje energie (POZE), platbu za systémové služby správce přenosové soustavy, cenu za provoz nesíťové infrastruktury na činnost Operátora trhu (OTE), ERÚ a Elektroenergetického datového centra a daň z elektřiny. U plynu jde o cenu za distribuci odebraného plynu, stálý měsíční plat za rezervovanou kapacitu pro správce plynofikační soustavy a cenu za činnost OTE.
Vývoj podílu regulované složky na ceně

Největší skok nastal v roce 2024, kdy regulovaná složka elektřiny vzrostla meziročně o 60–66 % a u plynu o 40 %. Důvodem byl návrat poplatku na POZE po jeho dočasném odpuštění v době od října 2022 až do konce roku 2023 jako součást vládního balíčku proti vysokým cenám energií, vyšší náklady na provoz sítí a inflace.
Klíčové faktory ovlivňující regulovanou složku

Regulované složky cen energií jsou výsledkem dlouhodobého vývoje trhu, legislativních změn a ekonomických tlaků. Jejich správné nastavení je zásadní pro stabilitu trhu, dostupnost energií a ochranu spotřebitelů. V příštích letech lze očekávat spíše mírný růst regulovaných cen, který bude reflektovat investiční potřeby sektoru a inflační vývoj, ale zároveň bude pod větší veřejnou kontrolou zaměřenou na transparentnost procesu.
Od roku 2026 by měla platit nová metodika cenové regulace, která omezuje růst regulovaných cen na úroveň inflace plus maximálně 1–2 %. Zároveň zavádí motivační prvky na podporu investic do modernizace sítí a zohlednění potřeb aktivních odběratelů. ERÚ plánuje stabilní růst regulovaných cen v letech 2026–2030 s důrazem na investice do infrastruktury a bezpečnost dodávek.